Snímek Volání netvora: Příběh života natočený podle knihy nynějšího uznávaného hosta Febiofestu Patricka Nesse (rozhovor zde), si těžko hledá adresáta.
Vypráví totiž o třináctiletém chlapci s bezútěšným údělem: maminka mu umírá, otec odešel za jinou rodinou, s babičkou vnuk nevychází, spolužáci ho bijí. Takže utíká do světa fantazie, kde najde rádce v Netvorovi, temnější podobě Spielbergova Obra Dobra.
Stylizovaný hromotluk v podobě letitého stromu vypráví školákovi dávné příběhy vedoucí k pochopení nejednoznačnosti světa a přijetí lidské smrtelnosti.
Neesonův hluboký hlas temně čaruje stejně jako podmanivá animace pohádek uvnitř hrané historky, ale těžko říci, s jakým publikem vlastně snímek počítá.
Pro dospělé je příliš výchovně nabádavý, pro děti zase příliš tíživý, přestože Lewis MacDougall vyjadřuje zlost nedospělé bezmoci dokonale, a citové vydírání uplatňuje do poslední slzy napříč generacemi.
