Na nábřeží u tržnice v pražských Holešovicích padá nečekaný sníh. Je jeden z těch dnů, které by kvůli výkyvům počasí šlo označit za aprílové. Akorát že je větší zima.
Ve zkušebně prostoru Jatka 78, kde sídlí Cirk La Putyka, se vrší odložené kabáty a otevřené lahve s vincentkou – nejlepším přítelem zpěváka ve všech myslitelných situacích. Jatka nyní okupuje část obsazení Bernsteinovy Mše a je to jedna z posledních šancí, kdy je lze zastihnout v Praze – následují zkoušky v Brně a nakonec před premiérou konečně také v Olomouci.
Vojta Dyk při zkouškách Bernsteinovy Mše
„Tonight, tonight...“ ozývá se slavná píseň z West Side Story z kouta, kde se rozezpívává jeden z členů sboru, čímž přivolává pohledy typu – Co blbneš?! „No co? Bernstein jako Bernstein,“ směje se „provinilec“.
Česky, anglicky, latinsky
To už však režisér Šimon Caban dává pokyn a vše najednou dostává řád. Street chorus, tedy pouliční sbor, který tu dnes zkouší, si obléká šedavé pláště, které připomínají myší kožíšky z Princezny se zlatou hvězdou na čele, a začíná se od prvních tónů Mše. Pokud jde o jejich výstup, doprovází je živě klavírista na krásně otřískané pianino, ve chvílích, kdy má na scéně zpívat třeba chrámový sbor (toho času zkoušející v Brně), pouští se reprodukovaná hudba.
Hvězdami Mše jsou Vojta Dyk, Tereza Černochová nebo Ondřej Ruml, ale i street chorus má výborné zpěváky. To je jednak slyšet, ale také tomu odpovídá skutečnost, že jednotlivá sóla nazkouší vždy více sboristů najednou. Jednak aby se mohli alternovat v případě nemocí, jednak je v tom i trocha ctižádosti. „Vy víte, kam na vás přijdou vaši blízcí, takže svá přání řekněte produkční,“ avizuje Caban. „A co když si rodina koupí lístky na všechna představení?“ zní žertem z hloučku účinkujících. „Tak to rozseknu já,“ usmívá se režisér. Následně se ozývá zpěv Kyrie eleison, což dokládá, že půjde o trojjazyčné vystoupení. Mluvit se bude česky, do toho trocha latiny a většina písní je v angličtině s českými titulky. Aby se v tom publikum vůbec vyznalo!
Unifikované myší kožíšky mají také kapuce a právě s nimi street chorus pracuje nejvíce. Hlavně je důležité si zapamatovat, kdy ji nasadit a kdy sundat. Což se navíc pořád – necelé tři týdny před premiérou – ještě dolaďuje. Co kdybychom zkusili tohle... a tamto, navrhují herci. Caban výstup sleduje a pak zhodnotí: „No, dobře, je to hezký, ale...“ „... nedělejme to!“ soudí kdosi z ansámblu. „Jenom uberte. A ty kapuce musí být pokorné!“ radí režisér.
Po premiéře v Olomouci se Mše představí 10. března v Českých Budějovicích, 13. března v Brně, 15. března v Ostravě, 17. března v Praze, na podzim pak znovu v Brně a v Hradci Králové. A to už bude na scéně i slibovaný třímetrový strom, který na zkouškách zatím simuloval jen jeden z herců.
