"Nejmladší generace dnes žije především audiovizí - tedy filmem, televizí, počítačovými hrami, ale přitom se v ní nestačí a ani nemůže orientovat. Učitelé dál vykládají o hudbě, literatuře, výtvarném umění, ale nikdo žákům neřekne, jak poznat dobrý film od špatného. Proto vznikl nápad nazvaný Film a škola," říká jeden z jeho autorů Jiří Králík, autor přehlídek Letní filmová škola a Projekt 100. Na návrhu, který předložil ministerstvu kultury, s ním pracovali metodik občanské a rodinné výchovy Ivo Vojtík a filmový dramaturg a pedagog Jan Gogola.
Podstata je jednoduchá. Souběžně už v tuzemsku vzniká zlatý fond kinematografie, pro nějž se nakupují práva klasických děl, čili v podstatě táž kolekce by tvořila "školní osnovy" filmové výchovy, jež počítá s užší povinnou a širší nepovinnou nabídkou. Pedagog by mohl konkrétní filmy využít i při výuce jiných souvisejících předmětů od dějepisu k jazykům; na pomoc by měl odborníky z filmových klubů či artkin.
Takzvaný první stupeň by zahrnoval věkové skupiny od 4 do 15 let: mateřské školy by šly do kina za tři roky devětkrát, děti od 1. do 5. třídy základní školy by měly patnáct projekcí a od 6. do 9. třídy dalších dvanáct. Sečteno a podtrženo: ve věku, kdy dostává občanský průkaz, znal by každý alespoň šestatřicet kvalitních snímků a jména důležitých tvůrců, zažil by setkání s některými z nich a věděl by, že dějiny filmu nezačaly Matrixem. Druhý stupeň určený především středoškolákům a učňovské mládeži počítá s dvanácti až šestnácti náročnějšími filmy během studia.
"Čím dříve se cyklus Film a škola rozjede, tím líp. Od roku 1990 zeje v nákupu klasických děl velká mezera, celá generace už je nezná - a nepozná-li je, nebude kvalitu ani žádat," tvrdí Králík.
|
Které snímky doporučuje projekt Film a škola | |
| Základní škola 1. - 5. třída Až přijde kocour Holubice Limonádový Joe Kolja Anton Špelec, ostrostřelec |
Střední škola 1. - 2. ročník Hoří, má panenko Život Briana (Anglie) U konce s dechem (Francie) Smrt v Benátkách Apokalypsa (USA) |
| Základní škola 6. - 9. třída Markéta Lazarová Hamlet (Anglie) Křižník Potěmkin (Rusko) Silnice (Itálie) Upír Nosferatu (Německo) |
Střední škola 3. - 4. ročník Extase Poslední tango v Paříži (Francie) Triumf vůle (Německo) Andaluský pes (Španělsko) Modrý samet (USA) |
Zachce-li se divákovi ve světě třeba Felliniho Silnice, nemusí vyčkávat a pátrat, zda se neobjeví v noční televizi či na nějaké malé přehlídce. Zajde do prodejny či půjčovny a odnese si ji domů. V Česku podobné videokazety téměř nevycházejí - až na výjimky, jako je edice americké klasiky Warner Home Video, vydávající tituly od Ben Hura po Casablanku. Ale jinak jsou práva zejména evropských děl příliš drahá a místní trh malý. Nevyplatí se to - zatím. "Ovšem kdyby projekt Film a škola vyvolal novou vlnu zájmu o staré snímky a ujal se jich zkušený videodistributor, filmové kluby mu rády pomohou. Sami se ovšem na obchodní činnost necítíme," uznává Jiří Králík.
Autoři spočetli, že na rozjezd projektu Film a škola je zapotřebí dvaceti až třiceti milionů korun, hlavně na nákup práv a výrobu kopií. Čistý zisk z představení pro školy, výchovné cykly, kluby a artkina by se vracel zpátky do projektu a z něho by prý stačilo už jen obnovovat kopie i práva, zpravidla po pěti letech. Zatím je k dispozici asi šedesát filmů ze zlatého fondu světové i domácí kinematografie, což představuje asi 17 procent plánované kolekce, jakési sbírky moderního filmového umění, jak říká Králík v narážce na výtvarné sbírky podporované státem.
S financemi má však projekt potíže. "V tuto chvíli nemám peníze," říká ministr kultury Pavel Dostál. "Prostě nemám, mohou se obrátit jedině na státní fond kinematografie. Ale jednal jsem s profesními organizacemi a ukazuje se, že je tu společný zájem vytvořit model financování kinematografie v duchu zákona, s nímž jsem byl na vládě už jednou vyhozen. Budu ho dál podporovat, i kdybych už nebyl ministrem, protože pak se našlo dost peněz i na projekty jako Film a škola, který má podle mě opravdu smysl," pokyvuje Dostál.
