Enya | foto: Warner Music Group - Simon Fowler

Na zklidnění pusťte zaměstnancům Enyu, na vybuzení Black Eyed Peas

  • 10
Vědci už mnohokrát dokázali, že správně zvolená hudba a zvuk mohou zvyšovat pracovní výkon a zajistit, že pracovní den ubíhá rychleji. Sluchátka nasazená v práci jsou tedy více než jen univerzálním znamením naznačujícím „nerušit“.

Výzkum, s kterým se začalo před desítkami let, například ukázal, že při poslechu hudby jdou lépe od ruky činnosti, které se opakují. Pracovníci pak vykazují i větší produktivitu. Vědci z Illinoiské univerzity ve studii z roku 1995 - tedy z doby před vynálezem iPhonu - uvedli, že poslech hudby ze sluchátek zvyšuje pracovní výkon. Nejvíce se to přitom týkalo stereotypních aktivit, například zadávání dat. V tom případě se produktivita zvyšovala až o 14 procent, nehledě na to, že zaměstnanci měli také lepší náladu.

Zdá se to očividné, ale vědci též poukazují na skutečnost, že hudba může hluboce ovlivňovat emoce. A může se použít i jako uklidňující nástroj při úzkostných stavech. Podle sportovního psychologa Costase Karageorghise z britské Brunelovy univerzity, který zkoumal vliv hudby na výkon, by pracovníci měli pro uklidnění poslouchat rytmicky jednoduchou muziku ze 70. až 90. let - například Enyu.

Kdo naopak potřebuje „nastartovat“, měl by prý zase zvolit hudbu o tempu 120 až 140 úderů za minutu - kupříkladu skladbu Boom Boom Pow od americké kapely Black Eyed Peas (130 úderů za minutu) nebo píseň Move On Up od již zesnulého amerického zpěváka Curtise Mayfielda (136 úderů za minutu), která podle Karageorghise „vzbuzuje pocit pohybu a energie“.

Výkonnost ale prý ovlivňují také slova. Před velkou prezentací nebo pracovním pohovorem by si tak lidé měli dopřát pozitivní texty. „Může to mít dopad na sebevědomí a posílení ega,“ řekl Karageorghis.

K závěru, že hudba ovlivňuje pracovní výkon zaměstnanců řešících složité úkoly, došla Teresa Lesiuková z Miamské univerzity. Neplatí to však údajně pro všechny stejně: naprosté nováčky nebo naopak protřelé experty hudba příliš neovlivnila. Výkonnost středně zkušených pracovníků ale rostla.

Varováním pro šéfy by podle Lesiukové měl být případ počítačových programátorů, kteří v rámci výzkumu mohli po dobu několika týdnů poslouchat hudbu podle svého vlastního výběru. Jakmile s tím přestali, nálada i produktivita se okamžitě hluboce propadly.

Klábosení v rušné kavárně

Moc zvuků sahá daleko za hudbu. Při poslechu jemných šumů na pozadí, například zvuků klábosení v rušné kavárně nebo pracovních zvuků otevřeného kancelářském prostoru, se rovněž zvyšuje kreativita zaměstnanců. Tvrdí to alespoň Ravi Mehta z obchodní fakulty Illinoiské univerzity. Je zajímavé, že podle Mehty je pro pracovní výkon přínosné i rozptylování, ačkoli je většina lidí přesvědčena o opaku.

„Přiměřená míra rozptylování narušuje vaše myšlenkové pochody, a když se vaše mysl odpoutá od problému, máte tendenci myslet kreativněji,“ řekl Mehta. Zároveň však upozornil, že to neplatí pro zaměstnance, jejichž náplň práce vyžaduje hlubokou koncentraci. Stejně jako příliš mnoho hluku nevede k větší produktivitě.

,