„Nač vydávat nezralé věci,“ vysvětluje, proč jeho nově vydané a kritikou oslavované album How Animals Move vznikalo několik let. Profil Johna Parishe najdete ZDE.
Vaše deska je složena z instrumentálních skladeb. Dala by se zaškatulkovat pod název „komorní hudba“?
Ano. Myslím, že rockoví jsme hlavně instrumentací. Duchem jsme blíž k tomu, čemu se říká vážná hudba.
Vy se zabýváte vážnou hudbou?
Já jsem spíš hudební samorost. To víte, že znám dílo řady lidí, kteří tvořili na hranicích mezi rockem a vážnou hudbou. Franka Zappu, Gavina Bryarse, Johna Hassella, Michaela Nymana. Ale dělám si hudbu po svém. To je jeden z přístupů, které mohou klasiku obohatit.
Vaše rodné město Brighton bylo v osmdesátých letech, kdy jste začínal, jedním z center britské rockové avantgardy. Ovlivnilo vás to?
Myslíte třeba tehdy slavnou Pop Group? Musel jsem tehdy vůči nim hledat nějaké vlastní vymezení.
Na turné, kde předvádíte skladby z vašeho nového alba, s sebou vozíte
devítičlennou skupinu muzikantů. To je dnes poměrně nákladná záležitost. Nebylo by lepší něco nahradit počítači a syntezátory?
Asi bylo. Ale nejsem zarytým příznivcem moderních technologií. Možná jsem staromódní, ale já jim nevěřím. Je to prostě náhražka, nic jiného. Chvíli jsem uvažoval o tom, že něco budeme hrát z počítače, ale když jsem zjistil, že všichni muzikanti, které jsem potřeboval, jsou volní, neváhal jsem ani minutu. Takže můžu svou desku hrát tak, jak jsem ji doopravdy zamýšlel - místy až se třemi kytarami nebo se zdvojenými houslemi.
Takovým druhem hudby se asi moc uživit nedá, že?
Určitě ne. Je to takové dílo z lásky, a proto si ho hodně užívám. Obživu získávám prací na hudbě jiných kapel jako producent nebo komponováním komerční hudby pro reklamu, televizi a podobně.
|
John Parish (UK) |
|
pátek 22. listopadu 2002 od 19.30 |
|
special guest: Sue Garner (USA) |
 John Parish. |
 John Parish. |
 John Parish. |
 John Parish. |
 John Parish: How Animals Move. Obal alba. (2002). |
