Mnozí mu vyčítali neodbornost. Faktem je, že Rösel pracoval především jako investiční bankéř a ve výstavním oboru se pohyboval jen málo. Před rokem 1990 působil jako lektor ve stálých sbírkách NG a později se účastnil konkurzů na člena správní rady The British Museum či Tate Modern a usiloval o místo ředitele londýnské The Wallace Collection.
Ministryně kultury Alena Hanáková (STAN)
Faktem je také to, že Röselovo jmenování tehdejšímu ministru kultury Jiřímu Besserovi doporučila odborná komise. "Rozhodnutí to nebylo lehké, ale nakonec jsem se přiklonil k tomu, aby NG vedl člověk schopný nastolit nový směr," řekl k výběru Knížákova nástupce Besser v květnu 2011.
Rösel zdědil NG v nejistém stavu. Například se objevily nesplacené závazky ve výši 67 milionů korun, jež se novému řediteli podařilo za rok o 20 milionů snížit. Musel se potýkat i s rušením zahraničních výpůjček kvůli zabavování tuzemských děl v souvislosti s kauzou Diag Human.
Obojí se samozřejmě projevilo na výstavní činnosti NG. Půjčování obrazů přes hranice se povedlo vyřešit. Důkazem je úspěšná výstava Kupkových děl, vývoz českého umění do Soulu či čerstvá zápůjčka Picassa do Barcelony. Rösel přišel s novou koncepcí Národní galerie, ale ministryně kultury Alena Hanáková mu ji třikrát vrátila.
Má však ministerstvo kultury vůbec právo mluvit o koncepci? Hanáková působí, jako by odvolávání šéfů příspěvkových organizací bylo základem její práce. Loni v září se poroučel ředitel Národního divadla Ondřej Černý. Nahradil jej ministerský náměstek Martin Sankot. Ve funkci však vydržel přesně týden.
Kdo se s vidinou hrozícího vyhazovu na uvolněné místo šéfa NG přihlásí, to je ve hvězdách.
