Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Světu nemusíme závidět. V Mertovi máme vlastního Boba Dylana

  17:59aktualizováno  17:59
Vladimír Merta oslavil 20. ledna sedmdesátiny. K výročí se vztahovalo hned několik zajímavých počinů, které toto výročí připomněly.

Vladimír Merta | foto: archiv Galén

Oslavenec odehrál velký koncert s mnoha hosty v pražském Paláci Akropolis. Česká televize mu odvysílala třídílný dokumentární film Šedá zóna. A domovské vydavatelství Galén v těchto dnech uvádí na trh luxusně vybavené čtyřalbum Podkrovní pásky.

Fotogalerie

Podobnost názvu s Dylanovými Basement Tapes (Suterénní pásky) není náhodná. Král amerických písničkářů natočil metodou jam sessionů se členy kapely The Band kolem roku 1967 desítky vlastních i převzatých, nových i starých písniček. V roce 1975 z nich vyšel pod tímto názvem výběr na dvojalbu a předloni byl zpřístupněn komplet nahrávek na šesti kompaktních discích.

Vladimír Merta o necelých deset let později, v temnu normalizace a za nepřízně oficiálních státních vydavatelství, vlastně pracoval podobným způsobem. V podkroví svého střešovického domku „načerno“ natáčel na poloprofesionální magnetofon za pomoci dvou zvukařů písničky, které měl „v šuplíku“.

Vladimír Merta: Podkrovní pásky

Ve své vzpomínce, jež je součástí krásně vybavené knížky, vložené do kartonové krabičky se současným vydáním, protagonista píše: „Vytahoval jsem i písně nehotové, s nadějí, že je jednou nahraju líp. Ten omyl mě provází celoživotně: nikdy není žádná píseň tak lehká, abych se ji dokonale naučil.“

Nahrávalo se za normálního chodu Mertovy domácnosti. Kolem si hrály děti, do domu přicházeli přátelé, a byli-li to muzikanti, také přispěli svým dílem. Třeba saxofonista Jiří Stivín. Rovnou, bez jakéhokoli aranžování a zkoušení.

Vladimír Merta na festivalu Trutnoff 2015

Vladimír Merta na festivalu Trutnoff 2015

Bylo by však samozřejmě velmi povrchní dělat z Merty „českého Dylana“ jen na základě metody nahrávání. Ta podobnost, přesněji řečeno příbuznost (neboť Merta sice Dylana vždy obdivoval, jeho tvorbu má hluboko pod kůží, ale nikdy se jej nesnažil kopírovat) je samozřejmě mnohem hlubší.

Prvořadá je kvalita těchto písní, z nichž mnohé patří k ozdobám Mertova repertoáru dodnes nebo jsou prostě součástí jeho „best of“. Jejich vrstevnatá poezie, jasný občanský postoj, který se zásadně neuchyluje k jednoduchým protestním heslům. A také až nefolkařský důraz na hudebnost. „Neustrnout v poloze průseráře s kytarou,“ jak sám říká.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.