Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Psala o sexu dřív než Padesát odstínů, a jak! Violette Leducová

  12:22aktualizováno  12:22
Málokdo o ní ví, sotva kdo na její životopis půjde. Přitom hrdinka filmu Violette psala o sexu způsobem, který z Padesáti odstínů šedi činí dětskou příručku.

Záběr z filmu Violette | foto: Film Europe

„Jako první se odvážila říci, co ještě žádná žena neřekla,“ zazní ve filmu Violette. Jenže jeho hrdinka Violette Leducová tehdy stála ve stínu slavnějších literárních souputníků od Camuse přes Sartra po Geneta a zejména Simone de Beauvoir, již marně milovala; dnes ji zase zastiňuje spotřební erotika se silnější reklamou.

Fotogalerie

Navíc má literární průkopnice otevřeného sexu tu smůlu, že režisér Martin Provost vypráví její příběh způsobem typickým pro francouzské intelektuální kruhy: strojeně, vláčně, neosobně, apartně.

Trvá, než člověk přijde na chuť podivínce, jež si psaním léčí komplexy a nejistoty, spíše trpěné než milované popelce mezi elitou umělecké Paříže – což je jeden z nejzajímavějších motivů. Druhou kuriozitu přináší hrdinčina původní dráha šmelinářky a třetí, neméně bizarní, vztah s matkou, zombíkovsky odkvetlou krasavicí odmítající zestárnout.

Hlavní oporu snímku však představuje Emmanuelle Devosová v titulní roli. Nejenže se nebojí postavy, která celoživotně trpí nedostatkem ženských půvabů; naopak se energicky pokládá právě do okamžiků, kdy Violette propadá nesnesitelné hysterii, která ji ještě zohyzdí – a současně z její navenek robustní osobnosti plné vnitřních depresivních pochyb herečka vydoluje stopy zdravého sarkasmu.

Violette

Francie, 2013, 139 min

režie: Martin Provost

hrají: Emmanuelle Devos, Sandrine Kiberlain, Olivier Gourmet, Catherine Hiegel, Jacques Bonnaffé, Olivier Py, Nathalie Richard, Stanley Weber, Fabrizio Rongione, Richard Chevallier, Nicole Colchat, Thierry Nenez, Sylvie Jobert

Hodnocení: 60 %

Pochopitelně film počítá s publikem, které se zajímá o danou uměleckou epochu a její představitele, takže přivítá jak teoretické rozpravy o literatuře, tak pohled do soukromých vztahů ve stylu „on miluje jeho, ona zase ji“. Také Violette experimentuje s vlastní sexuální orientací, než si ji ujasní, nicméně podstatu sdělení netvoří její vlastní milostné zážitky, nýbrž přímý a přitom bohatý styl, jakým o nich píše.

A byť její texty zazní z plátna jen v úryvcích, bohatě stačí, aby doložily rozdíl mezi „hříšným“ čtivem a literaturou. Leč ani za svého života (1907–1972) Leducová nepatřila k autorům bestsellerů a živoření na okraji zájmu asi postihne i film o ní.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.