"Za všechno vlastně může Tatiana. Mám rád, jak tančí, líbí se mi její projev a když mi podstrčila úžasnou knížku dánského choreografa Petera Hoega, bylo rozhodnuto. Jediný problém byl, že Hoeg po špatných zkušenostech s filmaři odmítal jakýkoli způsob spolupráce," vypráví anabázi vzniku Posedlosti Butko.
Hoeg nemá mail, telefon ani fax, takže se s ním těžce komunikovalo. Začali jsme zkoušet hru na motivy jeho povídky Hommage a Bournonville a přitom jsme do poslední chvíle netušili, jestli nám prodá práva. Já s manželem už byla připravená, že si koupíme letenku do Kodaně a vydáme se mu tančit pod okna," smála se při vzpomínce na první dny Tatiana.
Když herečka tančí a tanečník mluví
Hlavní dějovou linkou inscenace je milostný vztah prvního sólisty Andrease a tanečnice, na něj se ale navazují další dějové linie. "Důležité je prostředí tanečního světa - temné, vášnivé a dramatické," vysvětluje Butko. Inscenace která kombinuje tanec a mluvené slovo, vznikalo podle Butkova scénáře, autorem choreografie je nicméně tanečník Petr Čadek.
"Dostali jsme scénář, kde bylo mezi dialogy často slovo choreografie. Když jsme se ptali, co to je, bylo nám řečeno, že něco, co si máme sami vymyslet. Tak jsme se do toho pustili," popisuje Vilhelmová. "Fungovalo to tak, že Táňa říkala, co by chtěla vyjádřit, a já vymýšlel jak to pojmout pohybově. Na úplně první zkoušce mě dostala tím, že chtěla tančit jako kuře v rose," směje se Čadek, který ale jinak svou taneční partnerku chválí.
"Je vidět, že má základy klasického baletu, a navíc se i od StarDance hodně zlepšila. Pracuje se mi s ní skvěle," vysekl Vilhelmové poklonu. Ta zase zhodnotila jeho "herecké" umění: "Je pravda, že Petr v představení musí i mluvit, a upřímně, někdy je to velká legrace. Hraní je pro něj španělská vesnice. Ale snaží se," prozradila Vilhelmová.
Po třicítce už se tančí ztuha
Ta se taneční rolí vrací na scénu po mateřské dovolené a nepopírá, že při trénincích dostává pěkně do těla. "Ze začátku to bylo krušné. Krom toho, že je to fuška sama o sobě, byl nepříjemný i fakt, že tančíme bosí. Měla jsem nohy samé puchýře. Teď už si tělo zvyklo, ale stejně, je mi třicet a mám dvě děti, tak si to zkuste představit," usmívá se herečka.
Režisér Peter Butko nicméně slibuje, že se veškerá dřina zhodnotí. Měl by být totiž výjimečné nejen svým obsazením, ale i výtvarným pojetím a v neposlední řadě hudbou, která tanec doprovází. "V jednom rohu hraje klavír, ve druhém rohu sedí DJ Marcy, který do živé hudby míchá zvuky klasických nástrojů. Nahradí tak celý orchestr, a ještě to zní jedinečně," těší se Butko.
Zároveň podotýká, že za pozornost budou stát i další dva protagonisté, Martin Hoffman a Luboš Veselý. "Obzvláště na Martina jsem zvědavý Když jsem mu roli nabídl, měl dvě podmínky: málo textu a žádný tanec. Výsledkem je, že tančí jako o život a textu má nejvíc ze všech. Tenhle projekt je prostě jedno velké dobrodružství."
