Týdeník TÉMAVychází v pátek  Jak Tatiana Vilhelmová zvládla rozvod? A jak se jí žije s mužem, který je považován za jednoho z největších ženských idolů? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma. |
Režisér Teorie tygra Radek Bajgar říkal, že o vašem obsazení měl od začátku naprosto jasno. Berete to jako kompliment, anebo je příliš zavazující, když si vás někdo vybere pro konkrétní roli a myslí na vás už při psaní scénáře?
Zavazující je to pro mě vždycky a byla to vlastně celkem nevýhodná startovací pozice v tom, že jsme se předtím vůbec neznali. Když jde o režiséra, se kterým už jsem spolupracovala, zná mě, chodí do divadla a ví, co jsem schopná zahrát, tak je to fajn. Ale když je to režisér, se kterým se neznáme, a má nějakou představu, mám vždycky trochu strach, abych ho nezklamala. Spousta herců třeba nemá ráda konkurzy nebo kamerové zkoušky, ale mně nevadí, protože tam je to jasný. Já něco předvedu, režisér si mě kvůli tomu vybere, karty jsou rozdané.
Prý jste pak režiséra Bajgara při natáčení párkrát překvapila určitým afektem, kdy jste postavu Olgy zahrála ještě záporněji, než on sám zamýšlel. Proč?
Herec si vždycky potřebuje najít nějaké motivace, proč co dělá. A Radek na některé otázky neuměl odpovědět, tak jsem si řekla, že zalovím ve svém seznamu hysterek, které znám, které jdou do svých životních scének naplno, kdy už není cesty zpět, a ony to prostě musí dotáhnout do konce. Takže když začnou předstírat nevolnost, nechají to dojít až tam, že manžel zavolá záchranku. Mám jednu kamarádku, a co ta mi ze svého života vypráví, to jsou úplná divadelní představení.
Soudím, že na rozdíl od Boženy Němcové byla pro vás Olga protiúkol. Zatímco ona se snaží zuby nehty udržet manžela doma, vy sama jste se před lety rozhodla z manželství odejít...
Ano, to je takový povahový rys, mám prostě v sobě ráda volnost a mám ráda, když se taky lidi kolem mě cítí volní.
A souhlasíte se rčením, že zatímco ženy si na začátku vztahu přejí partnera v lecčem změnit a přizpůsobit svým nárokům, muži si naopak přejí, aby se žena neměnila vůbec?
Znám samozřejmě ženy, které za svůj životní úkol považují pečovat o své muže tak strašně, až je úplně obrousí a vypelichají. Ale znám taky ženy, které si vzaly lvy salonů, a ti muži sami postupně zpohodlněli. A ony se ptají, kam se poděl ten chlap, se kterým táhli nocemi, nic nebyl problém, cestovali a spávali pod širákem? Takže někdy si za to vypelichání můžou i chlapi sami.
Pak si taky myslím, že všichni rosteme a nějak se vyvíjíme, v něčem děláme chyby, a když jsme trošku chytřejší, bereme si z toho ponaučení. Pak máme třeba nový vztah a klademe si jiné priority, aby se všem zúčastněným toho koncentráčku (smích) dařilo dobře a aby v něm byli spokojení.
