VIDEO: Kopie Říma pro provokativní Anděle a démony vznikla na závodním okruhu

Dan Brown - Ron Howard - Tom Hanks. Trio, které dalo dohromady Šifru mistra Leonarda, pouští do světa první ukázky jejího volného pokračování. Premiéra filmu Andělé a démoni je plánována na 14. května, už teď ale budí nelibost u vatikánských orgánů. A to se paradoxně natáčelo i v Římě. Podívejte se.

Andělé a démoni

Brownova kniha Andělé a démoni je zpracována jako religiózní thriller kombinující zápletky kolem prastarého tajného bratrstva známého pod názvem Ilumináti s luštěním šifer, papežským konkláve a s vyspělými zbraněmi hrozícími zničit Vatikán.

Pádným důvodem pro to, aby bylo slavným tvůrcům znemožněno točit v římských exteriérech, bylo už samo jméno autora románu Andělé a démoni, Dana Browna. Diskuse, kterou vyvolala jeho Šifra mistra Leonarda, dala Vatikánu lekci. - Čtěte Druhá „Šifra“ zlobí Vatikán, ten chystá veřejný bojkot

Přesto se filmaři do Říma dostali, a i když až do samotného Vatikánu nepronikli, bylo pro ně vítězstvím, když mohli pár výjevů natočit například na náměstí Piazza Navona. 

Papež na závodním okruhu

Většina filmu nicméně samozřejmě vznikala daleko od papeže a jeho sídla. Konkrétně rovnou za oceánem - v Hollywoodu. "Požádal jsem vedoucího pro výběr lokací, aby nalezl nějaké místo, kde by se dal vystavět Řím. Prvním vhodným pozemkem se ukázal být areál závodního okruhu Hollywood Park,“ vypráví Todd Hallowell, výkonný producent filmu, jak budovali "věčné město" na závodišti.

Nevýhodou bizarní lokace nicméně bylo, že se nacházela přímo v letovém koridoru, a tak nad hlavami štábu neustále přelétala letadla. "To by nás v Římě nepotkalo," podotkl Hallowell s narážkou na vatikánský bezletový vzdušný prostor. 

Film podle třetího románu známého beletristy Dana Browna Andělé a  démoni pokračuje ve vyprávění osudu univerzitního profesora a uznávaného harvardského symbologa Roberta Langdona (Tom Hanks).

Ten objeví důkazy o znovuobnovení dávného bratrstva Iluminátů – nejmocnější tajné organizace v dějinách a nejnenáviděnějšího nepřítele katolické církve. "Tenhle typ filmů je pro mě jako výlet po renesanci a to se mi líbí," řekl po natáčení Hanks.

Jak vypadá řím po americku

Náměstí Sv. Petra - dřevotříska a polystyren se zeleným plátnem pro pozdější tvorbu efektů. "Umělé náměstí dosahuje jen asi dvou třetin reálného, ale ve filmu bude působit větší zásluhou kombinace návrhu kulis, úhlů záběrů a vizuálních efektů,“ říkají tvůrci. 

Obelisk - dominanta náměstí Svatého Petra a klíčový bod pro děj filmu. Na 350 tun těžký egyptský obelisk papeže Sixta V. postavili filmaři v reálné velikosti, zatímco zbytek prostor zmenšili. Chytrým využitím perspektivy se pak měřítka zdánlivě srovnala.

Fontána  - náměstí Sv. Petra na závodišti se v průběhu léta přeměnilo v Piazza Navona, náměstí proslavené třemi fontánami.  Prostřední a největší Berniniho Fontána čtyř řek je pro film stěžejní, a protože ta v Římě byla pod lešením, museli filmaři postavit duplikát z polystyrenu.

Sixtinská kaple - vrchol snahy Cameronova týmu zodpovědného za kulisy. Dokonale věrná kopie se nicméně přece jen v něčem lišila. "Celkově jsme zduplikovali asi 20 obrazů, včetně Michelangelova Posledního soudu. Záměrně jsme ale používali trochu tmavší paletu barev, aby proti ní vynikly kostýmy,“ prozradil architekt Allan Cameron.