Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Jiří Trnka, vzbouřenec proti Disneymu, se narodil před 100 lety

  10:05aktualizováno  10:05
Na festivalu v Cannes ho označili za vzbouřence proti Waltu Disneymu. Výtvarník Jiří Trnka, od jehož narození uplyne 24. února 100 let, ale zanechal nesmazatelnou stopu nejen v českém animovaném filmu. Vytvořil i jedinečné knižní ilustrace nebo divadelní loutky.

Nejznámější je ale přece jen Trnkova filmová tvorba, od poválečných Zvířátek a Petrovských přes Sen noci svatojánské až po alegorickou Ruku, která mu vynesla řadu domácích i zahraničních ocenění.

Trnkovo dílo přitom dobře znají malí i velcí. Děti tak již půlstoletí zbožňují příhody party kluků a protivného kocoura, které s vydatným přispěním první ženy Heleny vyprávěl a hlavně nakreslil v knížce Zahrada.

NFA pro J. Trnku

Jiří Trnka

Ke 100. výročí narození Jiřího Trnky připravil Národní filmový archiv kompletní retrospektivu jeho filmů. Přehlídka trvá do 16. března v pražském kině Ponrepo. Více čtěte zde.

Velkou inspirací mu tehdy, začátkem 60. let, byla skutečná zahrada košířské vily Turbová, kde žil a tvořil od roku 1939. Stejné místo je k nalezení také v Trnkově loutkovém filmu Císařův slavík z roku 1948, zdejší půvabná zákoutí posloužila při natáčení exteriérových záběrů.

Zahrada je nicméně důkazem tvrzení, že Jiří Trnka patřil k malířům, jejichž "dětské" ilustrace často baví víc dospělé a děti k nim s věkem teprve dozrávají. Tak je tomu i u obrázků ke Karafiátovým Broučkům, Hrubínovu Špalíčku veršů a pohádek, Pohádkám tisíce a jedné noci nebo Míšovi Kuličkovi.

Trnka během svého života ilustroval na šest desítek knížek a za doprovod k Andersenovým pohádkám dostal v roce 1968, pouhý rok před smrtí, prestižní cenu nesoucí jméno slavného spisovatele.

Většinu své energie ale Jiří Trnka přesto od konce války věnoval animovanému filmu. Ten poznal už koncem 30. let, kdy pro reklamního režiséra a průkopníka české animace Karla Dodala vytvořil několik loutek.

Naplno se oživování loutek začal Trnka věnovat po roce 1945, kdy s Karlem Zemanem a Hermínou Týrlovou (jež byla na přelomu 20. a 30. let provdaná za Dodala) stál u zrodu studia Bratři v triku. A jeden z prvních filmů, Zvířátka a Petrovští, vynesl Trnkovi v roce 1946 cenu v Cannes.

"Byl to první vzbouřenec proti Waltu Disneymu. Zvířátka a Petrovští byla v Cannes označena za jediný film, který přináší opravdu něco nového. V té době to asi byla velká revoluce. Trnka přinášel něco specificky českého, současně něco specificky svého, nenapodobitelného a zároveň boural ve světě užívané stereotypy," říká dramaturg plzeňského Divadla Alfa Pavel Vašíček.

U kolébky animovaného filmu

Trnka ale nebyl úplně spokojený, toužil po studiu, kde by se věnoval jen loutkám - a také jej nakonec v roce 1947 založil. Byl žákem "otce Spejbla a Hurvínka", plzeňského loutkáře Josefa Skupy. "Sám Trnka konstatoval, že by se možná stal malířem, ale pouze díky Skupovi se dostal k divadlu a loutkám," připomíná Pavel Vašíček.

Svět Jiřího Trnky a jeho přátel

Jan Werich a Jiří Trnka, Kampa 1963

Pražská galerie Millenium připravila při příležitosti Trnkova výročí výstavu s názvem Svět Jiřího Trnky a jeho přátel, na níž jsou k vidění i fotografie Václava Chocholy. Výstava je otevřena do 11. března vždy od 12 do 18 hodin denně kromě pondělí, www.gallerymillennium.cz

Už rok po založení studia slavil úspěch se svým prvním celovečerním loutkovým filmem Císařův slavík. Následovala mimo jiné pohádka O zlaté rybce s komentářem Jana Wericha nebo Staré pověsti české z roku 1952. O dva roky později se Jiří Trnka vrátil ke spolupráci s Werichem, který tentokrát svým hlasem doprovodil loutkovou verzi Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka.

Mezi roky 1957 a 1965 pak Jiří Trnka, k jehož nejbližším spolupracovníkům patřil třeba Břetislav Pojar, vytvořil dvě mistrovská díla. Nejprve Sen noci svatojánské, širokoúhlou loutkovou verzi Shakespearovy hry, uvedený do kin po dvouleté náročné přípravě v roce 1959.

V polovině 60. let měla premiéru Ruka, poslední Trnkův snímek, považovaný právem za vyvrcholení jeho tvorby. "Trnka se nadechl a plivl mocným tohoto světa do ksichtu," řekl po zhlédnutí filmu Jan Werich.

Ruku, která dostala ceny ve Francii, Itálii či Španělsku, si na obou stranách železné opony vykládali po svém. Československý režim v ní viděl kritiku kapitalismu, zatímco západní kritikové z filmu cítili útok na komunismus. Trnkovi, kterého v té době začínala trápit plicní choroba, to ale přes ostrou kritiku například z východního Německa neublížilo.

Z tvorby Jiřího Trnky

Z tvorby Jiřího Trnky

Jeho dílo totiž přinášelo státu cenné devizy, které přitom plynuly nejen z animovaných filmů, ale také z jeho četných knižních ilustrací. V druhé půli 60. let se Trnka, absolvent meziválečné Umělecko-průmyslové školy, věnoval jako profesor studentům na VŠUP.

Postupně se ale začaly u umělce, proslulého i ignorováním zdravé životosprávy, projevovat zdravotní neduhy a Trnkovi, který od poloviny 50. let žil hlavně na Kampě a v roce 1968 podepsal Dva tisíce slov, se k cukrovce přidala rozedma plic. Otec pěti dětí, jež měl ze dvou manželství a které většinou podědily výtvarné nadání, zemřel 30. prosince 1969 v pouhých sedmapadesáti letech.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.