Léto bylo vyhrazeno třem různým pohledům na donjuanovské téma: opeře Plameny od pražského rodáka Erwina Schulhoffa, opusu dánského skladatele Erika Hojsgaarda podle Ödöna von Horvátha a především Mozartovu "originálu" v interpretaci britského režiséra Keitha Warnera.
Režisér, který už pracoval na leckterých významných scénách, otevřeně pominul psychologické aspekty Mozartova díla a soustředil se na akční podívanou s nádechem thrilleru. Don Giovanni je majitelem hotelu, v němž jako vrátného zaměstnává Leporella. Zerlina je pokojská, Masetto livrejovaný poskok, další postavy bydlí v podivném ubytovacím zařízení jako hosté.
Na jevišti jezdí výtahy, vinou se tajemné chodby, zjevují se nečekané prostory, jako třeba skladiště, kam Giovanni sjede výtahem, místo aby utekl na hřbitov. Na večeři nepozve sochu, nýbrž groteskně se šklebící hlavu v bedně z plexiskla. Ve zvětšené průsvitné krychli nakonec hříšník, nyní už zestárlý, pyká za své činy, a to opravdu strašlivě, neboť krev z něj stříká na všechny strany.
Touto scénou představení končí, protože se hraje takzvaná vídeňská verze. Pravda, logika celku poněkud kulhá. Jednotlivé obrazy jsou ovšem silné, nápady většinou docela vtipné a neotřelé a scénografie proměnlivá a zapojená do hry. Je to sice groteska, ale mistrovsky vymyšlená.
Švarný svůdce
Bez skvělých a sehraných herců, kteří dokážou gagy v patřičném tempu přirozeně podat a nemusí je toporně vyrábět, by však nefungovala. Hvězdou inscenace byl kanadský barytonista Gerald Finley, který v hlavní roli oslnil švarným zjevem, charizmatem, inteligentním herectvím a sametovým vláčným hlasem, jímž se bez problémů přenášel přes dokonale připravený part. Ostatní vedle něj obstáli herecky, ale se zpěvem už to bylo horší.
Sopranistky Myrto Papatanasiu (Donna Anna) a Heidi Brunnerová (Donna Elvíra) se slyšitelně nadřely a o výraze nemohla být řeč. Tenorista Mathias Zachariassen zpíval Dona Ottavia moc robustně, takže Finleyho komplexnosti se nakonec přiblížili jen basista Hanno Müller-Brachmann coby Leporello a sopranistka Adriane Queirozová jako Zerlina.
Zazářil však i Vídeňský rozhlasový symfonický orchestr. Pod rukama jeho šéfdirigenta Bertranda de Billyho mělo představení spád a švih.
W. A. MOZART: Don Giovanni
Theater an der Wien, Vídeň. Dirigent Bertrand de Billy, režie Keith Warner, výprava Es Devlinová, účinkovali Gerald Finley, Myrto Papatanasiu, Heidi Brunnerová.
Psáno z představení 18. srpna.
HODNOCENÍ MF DNES: 
