Proč musela zemřít mladá žena Kuan Chung-jing, jejíž nahé tělo nalezli dva rybáři jednoho květnového dne roku 1990 nedaleko Šanghaje? "Byla to taková skvělá členka strany," řekne o ní později kolegyně z práce vrchnímu inspektoru (a básníku) Čchenovi, který vraždu vyšetřuje.
Opravdu, proč? Oslavovaná celostátní politická celebrita neměla nepřátele a kvůli práci, aktivům, besedám a podobným akcím, které s sebou její sláva vzorné národní pracovnice nesla, neměla ani soukromý život. Skutečně neměla? Až po dlouhém pátrání Čchen zjistí, že to bylo jinak.
Na barvě kočky nezáleží?
Smrt ve stínu Mao Ce-tunga je prvním ze šestice detektivních románů anglicky píšícího prozaika a básníka, šanghajského rodáka Čchiou Siao-lunga (1953), zachycujících vedle napínavého příběhu obrovské změny, jimiž Čína prošla v posledních desetiletích. Čchiou nyní žije s manželkou a dcerou v americkém St. Louis a přednáší na univerzitě čínskou literaturu.
Do Spojených států přijel v roce 1988, aby připravil knihu o básníkovi T. S. Eliotovi, ale po masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men v červnu 1989 a poté, co čínský tisk informoval o jeho podpoře protestujícím studentům, se domů nevrátil.
Román Smrt ve stínu Mao Ce-tunga se odehrává pouhý rok po masakru. I to může být určité vysvětlení, proč český vydavatel sáhl po tomto názvu místo původního Smrt rudé hrdinky (Death of a Red Heroine). Přesnější však asi bude (když si odmyslíme spekulaci, že pouze čtenáře láká na známé jméno), že chtěl podtrhnout skutečnost, že prakticky všechny postavy knihy tak či onak Maova éra poznamenala.
Velký kormidelník je sice v době děje románu už čtrnáct let po smrti a pod vedením Teng Siao-pchinga probíhají grandiózní reformy, díky nimž dnes Čína vyrábí velkou část světové produkce, a dokonce je věřitelem Spojených států, ale svoboda, pro niž umírali studenti pod koly tanků na náměstí Tchien-an-men, je stále snem.
Tengovo heslo "nezáleží na tom, zda je kočka černá, nebo bílá, hlavně když chytá myši" se na politická a lidská práva nevztahuje. Revolty strana netrpí. Inspektor Čchen to při vyšetřování pozná na vlastní kůži, nejen když narazí na podezřelou stopu "DVČ" – dítěte vysokého činitele.
Třeba i tehdy, když při zkoumání minulosti zavražděné Kuan zjistí, že se před časem na příkaz stranického výboru musela rozejít se svým přítelem – "jako členka strany musela žít podle zájmů strany". Což ho ovšem, rovněž věrného straníka, tolik nepřekvapuje.
Soukromí? To slovo neexistuje
Píšeme o detektivce a nebylo by tedy slušné připravit čtenáře o rozkoš z vlastního pátrání tím, že prozradíme příliš mnoho z děje. Ostatně, pátrání... Vždyť je to ve všech detektivkách podobné: vražda – hledání pachatele (v tomto případě pod bdělým a občas proklatě nepříjemným dohledem strany) – odhalení pachatele (a v tomto případě i trest).
A větší recenze se ani těm dobrým obvykle nevěnují. Proč tedy tentokrát výjimka? To, co dělá Smrt ve stínu Mao Ce-tunga tak přitažlivou knihou, jsou osudy a popis života kaleidoskopu postav románu (pro českého čtenáře je jich možná až nadbytečně, ale čínská literární tradice je zkrátka jiná).
Čchen jako protežé stranického tajemníka Lia (který si "cestu nahoru prošlapal mezi troskami nejrůznějších politických hnutí") má vlastní byt (ale cigarety na příděl), podle všeho z našeho hlediska pěkně ubohý. Nicméně má ho, jiným není dopřáno ani to.
V megapoli Šanghaj sice rostou mrakodrapy o překot, ale většina jeho obyvatel, například Čchenův kolega a přítel detektiv Jü s rodinou, se pořád tísní v jednom pokoji bez elementárního soukromí. Mimochodem, soukromí: při rozhovoru s prominentními americkými hosty si angličtiny dobře znalý Čchen uvědomí, že v jeho vlastní řeči žádný ekvivalent tohoto slova neexistuje.
Přesto tu jsou podnikaví a pracovití lidé, kteří využívají možností, jež jim ekonomické reformy nabídly. Čchenův přítel si díky jeho půjčce otevře výbornou restauraci, kde sice pracuje od nevidím do nevidím, ale má úspěch. Poněkud pikantní je stručná historka z města Kuang-čou, známějšího u nás jako Kanton. Když tam pátrání Čchena zavede, hodlá se sejít se šéfredaktorem tamějšího literárního časopisu, který před časem uveřejnil několik jeho básní.
Jenže šéfredaktor dal výpověď, nejprve si ve městě otevřel bar a pak odjel za prací do Austrálie. A přirozeně nechybějí prominenti – úspěšná novinářka ve stranických novinách, pěkně nebezpečný policejní komisař, vzdálená Čchenova přítelkyně Ling, a především ti "DVČ", žijící v luxusu a prohánějící se městem v silných autech, třebaže oficiálně se "buržoazní dekadence" odsuzuje (ale aby nedošlo k omylu: tahle kniha není žádnou obžalobou zlotřilého kapitalismu!).
Když mezi ně Čchen pronikne, ohrozí nejen vyšetřování, ale i svou kariéru. Uvažuje i o odchodu z policejního sboru, ale nakonec se rozhodne setrvat. Pochopme jeho postoj – nic neprozradíme, když ocitujeme pár slov ze samého závěru románu: "... synova odplata matčiny lásky je vždycky neadekvátní, stejně tak jako odpovědnost člověka ke své zemi."
Smrt ve stínu Mao Ce-tunga vyšla poprvé v roce 2000, záhy byla přeložena do několika jazyků a v roce 2001 získala jako nejlepší debut Anthony Award, jednu z nejprestižnějších cen pro autory detektivek. Dostala ji po právu: jen trochu pečlivý čtenář se z ní dozví víc než z tuctu politologických přednášek.
Čchiou Siao-lung: Smrt ve stínu Mao Ce-tunga
Překlad Martin König. XYZ, 406 stran, cena 299 korun
Hodnocení MF DNES: 80 %
