V dílech, která vznikla v letech 2006–2008, se prolínají realistické prvky inspirované malířem německého romantismu Casperem Davidem Fridrichem s vlivy abstraktního expresionismu.
Akryl patří snům, olej figurám
Ať v obrazech malířka ukazuje krajiny, jimiž kráčejí zasněné dívky, ještěři či pravěcí lidé, nebo končiny bez lidí, je pro náměty jejích děl vždy příznačná rozostřená hranice mezi mezi snem a skutečností.
"Obraz Paměť je klíčem k porozumění celé výstavy," upozornil kurátor výstavy Jiří Švestka na velké plátno, které zobrazuje iluzivní krajinu nad propastí, na jejímž okraji poklidně leží mladá dívka a sní.
Také proto propůjčilo dílo výstavě název. "Když jsme obraz vystavili v zahraničí, zaujala lidi speciální technika malby," vyzdvihl Švestka zvláštnost malířčina projevu.
Holcová totiž často rozlévá ředěnou akrylovou barvu přímo na položené plátno. Akryl autorka kombinuje s olejem. Zatímco první technika dodá krajině vzdušnost a lehkost typickou pro nemateriální svět snů, druhá svou hustotou stvrzuje skutečný svět figur.
Obrazy odkazují nejen na mistrovskou realistickou malbu Jean-Honoré Fragonarda, Fridricha či Balthuse, inspiraci nachází malířka také v četbě současných spisovatelů, kterými jsou například Michel Houellebecq či Haruki Murakami. "Úplně jsem knize Kafka na pobřeží propadla a rozhodla se své dojmy z ní namalovat," líčí Holcová.
