Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stačilo. Už se nechci probouzet vedle někoho, říká rockerka Špinarová

  6:57aktualizováno  6:57
Je to přesně padesát let, co natočila první písničku. Hlasem by dokázala zbourat sály, ale 152 centimetrů vysoké Paní Zpěvačce, stačí zvedat publikum ze židlí. Miluje to. Věra Špinarová mohla dobýt svět, ale nechtěla. Zažila doby, kdy jí nebylo hej. Ví, co je to být takřka na dlažbě. Stejně ji to nezlomilo.

Zpěvačka Věra Špinarová | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Přemýšlíte někdy o tom, proč jste se svou hlasovou výbavou nestála v první řadě naší hvězdné garnitury?
Protože jsem dělala rock. Taky jsme byli sem tam zakázaní, nehráli nás v rádiu, protože jsem měla v kapele dlouhovlasé kluky a byli jsme výstředně oblečení. Minulému režimu se to nelíbilo. A nám to bylo fuk. Byli jsme rockeři.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Proč Věra Špinarová odmítla kdysi emigrovat? Jaké bylo přistihnout svého manžela při nevěře? A mají dnes už srovnané účty? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma.

Dokázali jste si vydělat?
Hodně jsme koncertovali. A jezdili živě hrát do klubů a barů v Německu i Švýcarsku. To si všechno domlouval Ivo Pavlík (její bývalý muž a nynější manžel Heidy Janků, pozn. red.) přes Pragokoncert. V Německu byl hvězda. A upřímně, my tam jezdili proto, že si kluci nakoupili kytary a já si vydělala na oblečení, ve kterém jsem tady pak dělala frajerku (smích). To mě bavilo.

Nastaly v životě ještě někdy momenty, kdy vám bylo ouvej?
Celá kariéra byla nahoru a dolů. Nejhorší to bylo před revolucí, kdy začaly koncerty ubývat. A pak přišla doba lidí, co se vrátili z exilu: Hutka, Kryl... A Nohavica. V rádiích se začalo vysílat z cédéček, ne z pásků, a já žádná cédéčka neměla. Nebyly kšefty a já rozpustila kapelu. Myslela jsem, že je to konec kariéry.

V té kritické době jste žila se „zpívajícím bubeníkem“ Víťou Vávrou, který byl v roce 1981 třetí ve Zlatém slavíku. Ani on vám nebyl oporou?
Na něj se spolehnout nedalo. Jak rychle velká láska přišla, tak rychle odešla. Byli jsme spolu dlouhých šestnáct let jen díky tomu, že já bydlela v Ostravě, on v Praze a každý si jel na vlastním písečku. Zkrátka to kolem revoluce bylo krutých pět let. Pak si mě všimnul muzikant a producent Petr Šiška, začal mi psát i písničky a texty. Natočila jsem cédéčko, dali jsme ho do rádia a znovu se to nějak rozjelo. Petrovi za to moc děkuju.

Už opravdu vedle sebe nechcete žádného mužského?
Ne. Někdo má v životě štěstí, potká partnera a vyjde to. A někdo holt ne. Zkusíte to jednou, dvakrát, třikrát a pak si řeknete, že už to stačilo. Bude mi pětašedesát a už se nechci probouzet vedle někoho. Mám spoustu kamarádů, koupila jsem si dům v dezolátním stavu, celý jsem ho spravila a jsem tam šťastná. Děcka za mnou jezdí a já si žiju normální, obyčejný život. Zablbnu si na koncertech. Stále mě náramně baví zpívat českému publiku.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.