Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Věra Sládková byla velká žena, nad kterou se zavřela voda

  8:14aktualizováno  8:14
Před dvaaosmdesáti lety se narodila Věra Sládková, autorka předlohy k seriálu Vlak dětství a naděje. Dnes je slavný, za normalizace skončil na čtyři roky v trezoru.

Věra Sládková, 70. léta | foto: Archiv Kateřiny Oharkové

Věra Sládková, 50. létaNa těžkej život jsem já pes, zní legendární věta Heleny Růžičkové alias Anny Urbanové v Kachyňově seriálu Vlak dětství a naděje. A přestože je Anna Urbanová daleko víc spojovaná s Karlem Kachyňou či právě se svou hereckou představitelkou, stvořila ji zapomenutá česká autorka Věra Sládková.

A tady se role obrátily – těžkej život byl pes na ni, za komunismu měla omezené publikační možnosti a kromě literární předlohy Kachyňova seriálu – trilogie Malý muž a velká žena – je její dílo dnešním čtenářům téměř neznámé. Včera uplynulo dvaaosmdesát let od narození Věry Sládkové. Zemřela před třemi lety v Bílovicích nad Svitavou.

Spadla klec
V blízkém Rajhradě v památníku písemnictví na Moravě je soustředěné velké množství textů z její pozůstalosti, počínaje pohádkami psanými pro dceru Kateřinu a konče nepublikovanými povídkami.

"Sládková vydávala povídky nejdříve v Hostu a v Dokořán, pak je přepracovávala do knih povídek a nakonec ty stejné motivy používala v románech, takže dokázala jeden motiv využít i třikrát. V šedesátých letech vydala knihu Otázky kočky. Tak otevřenou zpověď jsem snad ještě neviděla," říká o ní bohemistka Kateřina Tučková, která je i autorkou studie o jejím díle.

V roce 1969 však Sládková napsala podobenství o sledování státní bezpečností nazvané Klec. "Kniha sice ještě stihla vyjít, hned zkraje sedmdesátých let se ale komunisté Sládkové začali mstít, léta nemohla vůbec publikovat," říká Tučková.

Jsem fízl, říká hned v úvodu autorčin rodinný přítel, který, jak se později ukáže, na ni skutečně státní bezpečnosti donášel. Ani osobní život Věry Sládkové nebyl jednoduchý. Její první manžel Jiří Jobánek byl také spisovatel, ona měla tu smůlu, že ho literárně převyšovala.

"Kritika v šedesátých letech ji oceňovala, jeho ne. Navíc Sládková potratila dvojčata, což byla zkušenost, která manželství určitě ovlivnila, i když potom přišla vymodlená dcera Kateřina. Motiv skřeta nebo ztraceného dítěte se v díle Sládkové ale objevuje dál. Její muž si ovšem později našel mladší studentku a od rodiny odešel," líčí osudy rodiny Tučková.

Druhým manželem Věry Sládkové byl dramaturg a scenárista Antonín Hořava, partnerství s ním bylo naopak idylické a spisovatelka konečně našla muže, který ji respektoval a staral se o ni.

Brzy však přišla psychická nemoc a deprese. Trpěla agorafobií, téměř nevycházela z domu, měla strach z režimu. Dříve vstřícná kritika navíc její Klec zhodnotila jen jako kafkovský odvar, čtenáři sice estébácké pronásledování v uvolněnější atmosféře konce šedesátých let ocenili, kniha se nejdřív i dobře prodávala, ale pak přišla perzekuce.

Bestseller z šedé zóny
Věra Sládková, 50. létaSládková psala do šuplíku. A vrátila se k tématům svého dětství a dospívání, vznikla novela Poslední vlak z Frývaldova, tedy první část trilogie, kterou později vydalo nakladatelství Mladá fronta souborně jako knihu Malý muž a velká žena. Po letech první dílo, které mohlo Sládkové vyjít.

Brzy následovala sbírka povídek Kouzelníkův návrat, po které sáhla jako po předloze k filmu barrandovská studia. "Kachyňa četl Poslední vlak z Frývaldova a zaujal ho natolik, že Sládkovou oslovil a chtěl knihu zfilmovat. Natáčení však sledovala hlavně kvůli své nemoci jen zpovzdálí. V roce 1985 vznikl seriál, ale byl nakonec zavřený v trezoru až do roku 1989. Ale to už nebyl problém dříve zakazované Sládkové, spíše Kachyni. Vlak dětství a naděje je vyprávěn z pohledu dítěte, navíc se odehrává za války, takže knihu cenzura pustila," popisuje Tučková.

Kniha po odvysílání seriálu vyšla v reedici a byla velmi rychle naprosto rozprodaná, Sládková navíc připravila i verzi pro rozhlas. Což byl poslední moment, kdy mohli čtenáři o Sládkové slyšet. Pak se nad ní zavřela voda. Přišla totiž revoluce a autoři "šedé zóny", mezi něž se kvůli úspěchu Malého muže a velké ženy Sládková zařadila, se rozhodně nehřáli na výsluní čtenářského ani nakladatelského zájmu.

Sládkové se navíc s větší intenzitou vrátily psychické problémy a žila v úplné izolaci. Devadesátá léta na ni zapomněla definitivně. Přitom nejenom Vlak dětství a naděje si zaslouží být ve všeobecném povědomí.

Věra Sládková, 30. létaRané Otázky kočky jsou mistrovským zachycením ženských charakterů matkami počínaje a prostitutkami konče, světem, kde je možné zažít radost jen ve snu a halucinacích, těžkým osudem, který je pozitivní a impozantní Anně Urbanové na hony vzdálený.

Sládková navíc psala i básně – její dílo rozkročené mezi tíživou zpovědí, všední procházkou šedým Brnem a životním elánem překypujícím nadějí v podobě hlavní hrdinky Vlaku dětství a naděje je mnohem bohatší, než by milovníci Kachyňova seriálu kdy čekali.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obálky knihy Animalium
Půvabně ilustrované Animalium by mohl ocenit i Harry Potter

Nakladatelství Albatros vydává knihu Animalium, která je nebývale půvabnou poctou světu zvířat. „Tohle muzeum je úplně jiné než jakékoliv, které znáš. Má...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.