Za reportáž označuje Gabriel García Márquez, jenž příští měsíc oslaví osmdesátku, v předmluvě svůj svazek z roku 1986 Dobrodružství Miguela Littína v Chile. Režisér Littín strávil počátkem roku 1985 ilegálně několik týdnů v rodném Chile, kam měl absolutní zákaz návratu.
Littín si změnil vzhled, do země vcestoval na cizí pas a ilegálně řídil po Chile různě rozptýlené zahraniční štáby, které exponovaly tisíce metrů filmu pro dokumentární snímek o atmosféře v diktatuře.
Když vše skončilo, Márquez Littína zpovídal, natočili osmnáct hodin hovorů. Záznam kolumbijský literát přenesl na papír ve formě režisérova monologu, vyprávění v ichformě.
"Styl konečného textu je samozřejmě můj vlastní, poněvadž hlas spisovatele je nezaměnitelný,
zvlášť když jsem musel zhustit téměř šest set stran do necelých sto padesáti," podotýká Márquez, který upravil v textu "řadu okolností", aby "chránily osoby, které nadále žijí v Chile".
Nemluv, netoč a jdi
Dobrodružství Miguela Littína v Chile je tudíž reportáží literární, téměř se chce říci beletrizovanou, s faktografickým ručením omezeným, v níž ne všechny údaje precizně sedí a líčení je napájeno nezadržitelnou Márquezovou imaginací: "Letadlo se s bázlivým půvabem naklonilo na levé křídlo, potom se s pochmurným kovovým skřípěním zase napřímilo a třemi klokaními skoky se předčasně ocitlo na zemi," čteme už na prvních řádcích monologu typicky barvitého Márqueze.
Jeho kniha se "tam" dika tehdy, v Jižní Americe osmdesátých let, pochopitelně četla hodně jinak, než se čte dnes a tady, když diktátor Pinochet je po smrti a Chile i Česko jsou od počátku devadesátých let demokratickými zeměmi.
Co z Dobrodružství Miguela Littína v Chile zbývá nyní, když bezprostřední politická rovina pozbyla své dráždivosti? Příběh režiséra Littína má pro tuzemského čtenáře dvojí význam. Může knihu číst jako historický dokument o atmosféře v pinochetovském Chile.
Uvědomí si, jak vágní a nepadnoucí byla a jsou srovnávání husákovského Československa
a Chile v rukou junty. Jasně a stručně řečeno: pod vládou chilské junty šlo mnohem více "o hubu" a o život než pod Husákem v ČSSR.
Ovšem hnutí odporu vůči Pinochetovi vykazovalo daleko větší aktivitu a nesmířenost. V Chile sedmdesátých a osmdesátých let bylo vše neskonale žhavější, divočejší a zřejmě tomu tak bylo i předtím a je tomu tak i teď.
Littínův monolog lze rovněž přijmout jako svědectví o tom, co dikatatura dělá s občany. I když režisérova politická inklinace je zřejmá a silná, byl velkým příznivcem svrženého prezidenta Allendeho nelze považovat za účelový produkt Littínových politických brýlí jeho popisování vylidněných ulic, spěchajících a mlčenlivých či jen tiše hovořících chodců, podezíravé pohledy ozbrojených složek vůči každému, kdo na veřejnosti vytáhne kameru.
Obdobnou podmračenou a tísnivou náladu si čeští občané jen trochu zralejšího věku mohou dobře pamatovat z vlastní zkušenosti. Vynikajícím paradoxem je okamžik, kdy se Littín, zrovna natáčející v santiagském paláci La Moneda, zničehonic ocitne v bezprostřední blízkosti Pinocheta...
Na dokreslení
Vyprávění postupuje v zásadě chronologicky, nikoliv však s plochou deskripcí; partie někdy vysloveně akční se střídají s krátkými exkurzemi do chilské novodobé historie. Zvládnuto je to elegantně.
Márquez při sepisování Dobrodružství Miguela Littína v Chile měl za sebou již dávnou zkušenost s dokumentaristickou Zpovědí trosečníka (česky 2004); v roce 1955 totiž mistrovsky zaznamenal vyprávění ztroskotavšího kolumbijského námořníka Velasca, který bez jídla a pití, v člunu unášeném proudy a ohrožovaném žraloky přežil na volném moři deset dní.
Téměř mytického rozměru Zpovědi trosečníka, rovněž vedené v první osobě, však Littínův monolog nedosahuje.
Zprostředkování režisérova dobrodružství v Chile bylo pro levicového Márqueze především politickou, občanskou i lidskou službou kolegovi "ve zbrani", přičemž do služby zapojil i své mimořádné vypravěčské schopnosti. V rámci jeho literárního díla je tato kniha titulem řekněme dokreslujícím.
GABRIEL GARCÍA MÁRQUEZ: Dobrodružství Miguela
Littína v Chile
Přeložil Vladimír Medek, redigovala Ilona Sánchezová. Euromedia Group; Odeon, 136 stran, doporučená
cena 199 korun
Hodnocení MF DNES: 60%
