Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velký vypravěč Márquez v roli zapisovatele

  14:36aktualizováno  14:36
V knize Dobrodružství Miguela Littína v Chile, jež nyní vyšla česky, se kolumbijský nositel Nobelovy ceny vlastně vrátil ke své původní, novinářské profesi.

Gabriel García Márquez - Gabriel García Márquez | foto: archiv

Za reportáž označuje Gabriel García Márquez, jenž příští měsíc oslaví osmdesátku, v předmluvě svůj svazek z roku 1986 Dobrodružství Miguela Littína v Chile. Režisér Littín strávil počátkem roku 1985 ilegálně několik týdnů v rodném Chile, kam měl absolutní zákaz návratu.

Littín si změnil vzhled, do země vcestoval na cizí pas a ilegálně řídil po Chile různě rozptýlené zahraniční štáby, které exponovaly tisíce metrů filmu pro dokumentární snímek o atmosféře v diktatuře.

Když vše skončilo, Márquez Littína zpovídal, natočili osmnáct hodin hovorů. Záznam kolumbijský literát přenesl na papír ve formě režisérova monologu, vyprávění v ichformě.

"Styl konečného textu je samozřejmě můj vlastní, poněvadž hlas spisovatele je nezaměnitelný,
zvlášť když jsem musel zhustit téměř šest set stran do necelých sto padesáti," podotýká Márquez, který upravil v textu "řadu okolností", aby "chránily osoby, které nadále žijí v Chile".

Nemluv, netoč a jdi
Dobrodružství Miguela Littína v Chile je tudíž reportáží literární, téměř se chce říci beletrizovanou, s faktografickým ručením omezeným, v níž ne všechny údaje precizně sedí a líčení je napájeno nezadržitelnou Márquezovou imaginací: "Letadlo se s bázlivým půvabem naklonilo na levé křídlo, potom se s pochmurným kovovým skřípěním zase napřímilo a třemi klokaními skoky se předčasně ocitlo na zemi," čteme už na prvních řádcích monologu typicky barvitého Márqueze.

Jeho kniha se "tam" dika tehdy, v Jižní Americe osmdesátých let, pochopitelně četla hodně jinak, než se čte dnes a tady, když diktátor Pinochet je po smrti a Chile i Česko jsou od počátku devadesátých let demokratickými zeměmi.

Co z Dobrodružství Miguela Littína v Chile zbývá nyní, když bezprostřední politická rovina pozbyla své dráždivosti? Příběh režiséra Littína má pro tuzemského čtenáře dvojí význam. Může knihu číst jako historický dokument o atmosféře v pinochetovském Chile.

Uvědomí si, jak vágní a nepadnoucí byla a jsou srovnávání husákovského Československa
a Chile v rukou junty. Jasně a stručně řečeno: pod vládou chilské junty šlo mnohem více "o hubu" a o život než pod Husákem v ČSSR.

Ovšem hnutí odporu vůči Pinochetovi vykazovalo daleko větší aktivitu a nesmířenost. V Chile sedmdesátých a osmdesátých let bylo vše neskonale žhavější, divočejší a zřejmě tomu tak bylo i předtím a je tomu tak i teď.

Littínův monolog lze rovněž přijmout jako svědectví o tom, co dikatatura dělá s občany. I když režisérova politická inklinace je zřejmá a silná, byl velkým příznivcem svrženého prezidenta Allendeho nelze považovat za účelový produkt Littínových politických brýlí jeho popisování vylidněných ulic, spěchajících a mlčenlivých či jen tiše hovořících chodců, podezíravé pohledy ozbrojených složek vůči každému, kdo na veřejnosti vytáhne kameru.

Obdobnou podmračenou a tísnivou náladu si čeští občané jen trochu zralejšího věku mohou dobře pamatovat z vlastní zkušenosti. Vynikajícím paradoxem je okamžik, kdy se Littín, zrovna natáčející v santiagském paláci La Moneda, zničehonic ocitne v bezprostřední blízkosti Pinocheta...

Na dokreslení
Vyprávění postupuje v zásadě chronologicky, nikoliv však s plochou deskripcí; partie někdy vysloveně akční se střídají s krátkými exkurzemi do chilské novodobé historie. Zvládnuto je to elegantně.

Márquez při sepisování Dobrodružství Miguela Littína v Chile měl za sebou již dávnou zkušenost s dokumentaristickou Zpovědí trosečníka (česky 2004); v roce 1955 totiž mistrovsky zaznamenal vyprávění ztroskotavšího kolumbijského námořníka Velasca, který bez jídla a pití, v člunu unášeném proudy a ohrožovaném žraloky přežil na volném moři deset dní.

Téměř mytického rozměru Zpovědi trosečníka, rovněž vedené v první osobě, však Littínův monolog nedosahuje.

Zprostředkování režisérova dobrodružství v Chile bylo pro levicového Márqueze především politickou, občanskou i lidskou službou kolegovi "ve zbrani", přičemž do služby zapojil i své mimořádné vypravěčské schopnosti. V rámci jeho literárního díla je tato kniha titulem řekněme dokreslujícím.

GABRIEL GARCÍA MÁRQUEZ: Dobrodružství Miguela
Littína v Chile
Přeložil Vladimír Medek, redigovala Ilona Sánchezová. Euromedia Group; Odeon, 136 stran, doporučená
cena 199 korun

Hodnocení MF DNES: 60%

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Obálky knihy Animalium
Půvabně ilustrované Animalium by mohl ocenit i Harry Potter

Nakladatelství Albatros vydává knihu Animalium, která je nebývale půvabnou poctou světu zvířat. „Tohle muzeum je úplně jiné než jakékoliv, které znáš. Má...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.