Proto ústřední motiv stánků už nepředstavují fotografie hradů nebo lesů, nýbrž velké číslice hlásající, kolik z částky, kterou filmaři v zemi utratí, dostanou zpět. Plných 35 procent v hotovosti vrací Trinidad a Tobago, 30 procent stát Illinois, 25 procent pak město Boston. A stranou už nestál ani Hollywood.
Těsně před veletrhem za zavřenými dveřmi studia MGM, dnes Sony Pictures Entertainment, rokovali filmaři o stavu průmyslu, který se tady zrodil. Slovo měl i nově zvolený starosta Eric Garcetti, který podle producentů rozumí filmařům lépe než jeho předchůdce.
"Po školství je filmový průmysl mou prioritou. Je šílené, jak jsme v posledních letech zanedbali naše nejznámější firmy, tedy hollywoodská studia," prohlásil Garcetti. Hodlá okopírovat nápad starosty New Yorku Michaela R. Bloomberga, který propaguje fotogeničnost města v bezplatných reklamách. Také chce zastavit propad natáčení filmů v Los Angeles: za minulých patnáct let kleslo o 60 procent a v televizní tvorbě jen loni o 20 procent. Štáby se stěhují do Kanady či jiných amerických měst - Atlanty, New Orleansu a hlavně New Yorku, kde mají na daňové úlevy 420 milionů dolarů, kdežto celá Kalifornie jen sto milionů.
Garcetti vyzval ke změně kalifornské zákonodárce, pomoc přislíbil i guvernér Jerry Brown, který zábavu zahrnul mezi pět největších průmyslových odvětví.
Ivana Dragounová v stánku České filmové komise nic podobného slíbit nemohla: "O tak vysokých daňových úlevách a podpoře kinematografie se nám může zatím jen zdát. Ale nevzdáváme se, snažíme se na veletrhu poukázat především na kvalitu našich filmových profesí." V Česku zájem o pobídky převyšuje nabídku, takže místo dvaceti může vrácená částka činit jen sedm procent. A to producenty odrazuje.
