Diego Velásquez: Infantka Margarita Španělská - Diego Velásquez: Infantka Margarita Španělská | foto: © Lobkowicz Collections

Velázquezova Infantka putuje na Pražský hrad

V Lobkovickém paláci na Pražském hradě, ve kterém byla léta část expozice Národního muzea týkající se českých dějin, je otevřena nová stálá výstava.

Představuje umělecké sbírky šlechtického rodu Lobkowiczů, kteří palác získali zpět v restituci. Bohatá sbírka zahrnující třeba slavný portrét infantky Markétky od Velázqueze, obrazy od Cannaletta nebo Brueghela se na Hrad stěhuje ze zámku Nelahozeves, kde byly dosud vystaveny.

Rodinné sbírky se řadí k nejvýznamnějším v Evropě a zahrnují obrazy, dekorativní umění, původní hudební partitury a hudební nástroje, rozsáhlou knihovnu vzácných knih a archiv, zbraně a výstroj - to vše v rozpětí sedmi století mecenášství, umění a hudby.

K nejcennějším - a to i v celostátním měřítku - pracím expozice patří čtveřice obrazů: portrét španělské infantky od Velázqueze, dva pohledy na Londýn od Canaletta a Senoseč od Pietera Brueghela. Tato přehlídka děl je podle Lobkowiczů dokladem četných propojení mezi dvory Prahy, Madridu a Vídně.

Ke shlédnutí bude také největší sbírka španělských maleb ze 16. století mimo území Rakouska a Španělska. Tato přehlídka rodinných a dynastických portrétů je dokladem četných propojení mezi dvory Prahy, Madridu a Vídně.

Mecenášství lobkowiczkých knížat ve prospěch hudebních skladatelů (zejména Beethovena) dokládá interaktivní expozice hudebních partitur a nástrojů.

Vystaveny jsou i ukázky rozsáhlé sbírky keramiky z 16. až 19. století, ve dvou sálech najdou návštěvníci střelné zbraně, které jsou součástí jedné z nejvzácnějších sbírek ve střední Evropě. Tyto exponáty budou takto společně vystaveny poprvé.

Vstupné do expozice je 275 korun. Ani Národní muzeum ale neopustí palác zcela, zůstane mu několik z 50 sálů objektu. Lobkowiczká expozice se nachází ve 22 sálech ve dvou patrech.

Lobkovický palác na Hradě byl postaven v polovině 16. století českým šlechticem Jaroslavem z Pernštejna (1528 až 1560). Do tohoto paláce přivezla španělská manželka jeho bratra Vratislava, kancléře Království českého, slavné Pražské Jezulátko. Od sňatku Jaroslavovy neteře Polyxeny (1566 až 1642) s prvním knížetem Lobkowiczem (1568 až 1628) má palác své současné jméno.

Po 300 let palác přecházel vždy na dalšího vládnoucího knížete. Po zrušení šlechtických titulů v roce 1918 dal Maxmilián, syn desátého knížete Lobkowicze, najevo svou podporu nové republice tím, že uvolnil pokoje v paláci pro kancelář ministerského předsedy.

Počátkem druhé světové války zkonfiskovali palác nacisté, rodině byl navrácen v roce 1945, avšak o tři roky později byl opět zabaven, když se moci chopili komunisté. Po dvanácti letech snahy o restituci se rodina Lobkowiczů v roce 2002 opět stala vlastníkem paláce.