"V Německu patří Brecht po léta k nejhranějším autorům, u nás má stigma komunisty a je démonizován. Přitom Brecht napsal také skvělé, ideologiemi nezatížené hry - a takovou je i Zadržitelný vzestup Artura Uie," doplňuje ředitel Komedie Dušan D. Pařízek a nebojí se ani kritických ostnů: "Jsme společensky angažované, apelativní divadlo."
K příběhu o tom, že na nejvyšších postech mohou stanout lidé bez talentu a morálky, Brechta nepřivedla pouze sílící hrozba nacismu. Inspiroval se rovněž kriminální literaturou, obzvláště novinovými výstřižky o gangsterech; doslova se prý zavalil čtivem o králi gangsterů Al Caponovi. Příběh s hitlerovským hrdinou také nakonec zasadil do prostředí amerického organizovaného zločinu třicátých let.
Hra tak odhaluje nejen mechanismus fašismu, ale odkrývá i propojení politiky s kriminalitou. "Nestáli jsme o nějakou vnějškovou aktualizaci. Podle mě je důležité se na principy zla podívat právě analogicky - teprve odstup umožňuje hloubkový pohled," tvrdí David Jařab. Text hry mu prý posloužil jako hřiště, na kterém se odehrává věčný příběh boje dobra a zla; právě zlo také nakonec triumfuje.
Scénické řešení je úsporné, hlavní dekorací je filmové plátno, se kterým herci povedou dialog. Hlavní roli Artura Uie měl ztvárnit David Prachař, ze zdravotních důvodů však ze zkoušek odstoupil. Nahradil ho člen Divadla Na zábradlí Igor Chmela. "Inscenaci to nakonec obohatilo. V Chmelovi jako herci je skryta potenciální zrůdnost," míní Jařab. Další postavy ztvárňují Jiří Ornest, Petra Lustigová, Roman Zach nebo Martin Finger.
|
Bertolt Brecht | |
| režie | David Jařab |
| překlad | Vápeník Ludvík Kundera |
| scéna | Milan Popelka |
| hrají | Igor Chmela Petra Lustigová Matúš Bukovčan Martin Finger Marek Matějka Jiří Ornest Petr Polák Josef Polášek Roman Zach |
| Premiéra | 19. prosince 2002 |
