Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Věčné časy vzbuzují úsměv, ze kterého mrazí

  10:28aktualizováno  10:28
Dalším počinem, který připomíná letošní 20. výročí konce totalitního režimu v Československu, je publikace Věčné časy, připomínající především všední život za železnou oponou.

Gustáv Husák s pionýry a Brežněvem | foto: Archiv České televize

Kniha Věčné časy je vlastně jakousi skládankou různých typů textů i obrázků, v nichž se prolíná "velké" a "malé", tedy "světodějné" a "soukromé" v jedno jediné - celkem přesnou výpověď o zrůdnosti zdejšího režimu mezi lety 1948-1989. To, že se nepamětník, ale i ten, kdo v těch letech prožil alespoň část života, na mnoha místech musí zasmát, vlastně tuto zvrhlost jen potvrzuje.

První část knihy přináší čtyři esejisticko-vzpomínkově pojaté texty Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jana Rumla a Martina C. Putny a výběr z dopisů Václava Havla režiséru Alfrédu Radokovi z přelomu 70. let, kdy náš přední režisér žil v exilu ve Švédsku - ty připomínají dobovou atmosféru obzvláště autenticky.

Z obálky knihy Věčné časy

Druhá a nejrozsáhlejší část knihy nese název Československé totalitní roky (což je i podtitul celé knihy). V ní historik Kamil Činátl - nepochybně inspirován podobně pojatou, byť sofistikovanější slavnou knihou Europeana Patrika Ouředníka - postupuje rok za rokem a v obvykle jednovětých sděleních za sebe řadí zásadní politické události toho kterého roku s různými drobnými postřehy z každodenního života, životního stylu nebo z kultury.

Karel Gott je věčný

Karel GottOd roku 1963 je refrénem téměř každého roku věta "Zlatým slavíkem se stal opět Karel Gott." Zdá se, že to byla skutečně jediná opravdová jistota té podivné doby - a je paradoxní, že právě ona přetrvala dodnes.

Od roku 1963 je refrénem téměř každého roku věta "Zlatým slavíkem se stal opět Karel Gott." Zdá se, že to byla skutečně jediná opravdová jistota té podivné doby - a je paradoxní, že právě ona přetrvala dodnes.

Zcela zásadním rozměrem této části knihy je ilustrační výbava. I v ní fotografie olíbávajících se papalášů střídají například různé reklamní průmyslové letáky (některé skutečně fanoušci absurdity a černého humoru zvlášť ocení), reprodukce zápalkových nálepek s budovatelskými hesly nebo snímky dobových propriet - penězi počínaje a konče třeba rukodělnými tričky se Sandokanem.

Třetí z hlavních částí knihy je slovníček Názvosloví totality, vysvětlující dobové a v mnoha případech dnes už zapomenuté výrazy, z nichž s mnohými se "pracuje" i v předešlých kapitolách. V závěru publikace pak dostáváme přehled a charakteristiku hlavních institucí zabývajících se totalitními režimy.

Dvě z nich se ostatně na vzniku knihy přímo podílely. Spoluvydavatelem Věčných časů je Knihovna Václava Havla, publikace je součástí projektu Cirkus totality, který pořádá sdružení Opona.

Ondřej Cihlář, Jan Hron (editoři): Věčné časy - Československé totalitní roky
vyd. Respekt Edice/Knihovna Václava Havla, 192 stran

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.