RECENZE: Příliš klidný Večer tříkrálový táhne Doležalová s Timkovou

Letošní premiérou Letních shakespearovských slavností je kus Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete s Marií Doležalovou, Martinem Pechlátem, Monikou Timkovou či Nelou Boudovou. Režisérka Jana Kališová divákům nabídla velice poklidnou inscenaci, která příliš nepřekvapí.

Stejně jako je každé léto jisté, že se na Nejvyšším purkrabství Pražského hradu na přelomu června a července představí nová inscenace jednoho ze Shakespearových děl, je jisté i to, že diváky svým úvodem naladí profesor Martin Hilský. K letošní premiéře Večera tříkrálového aneb Cokoli chcete mimo jiné podotkl, že se inscenace v rukou režisérky Jany Kališové ponese v avantgardním duchu.

Leckteré příznivce tradicionalismu mohla ještě více vyděsit úvodní obraz, kde se na palubě luxusní jachty baví zlatá mládež. Moderní, mírně popartový výraz navíc scéně dodává obří reprodukce motivu z veleslavné Hokusaiovy Velké vlny u pobřeží Kanagawy.

Ovšem to by tak bylo k té avantgardě vše. Diváky v příběhu dvou sourozenců, které rozdělí bouře, aby oba nabyli dojmu, že ten druhý zahynul, nic překvapivého nečeká. Zbytek inscenace se nese v poklidných, až nevzrušivých vodách, které příliš nerozčeří ani žertovná trojice v podání Kopta–Carda–Boudová. I když je pravda, že u scény opilého Tobiáše Říhala (hraje Václav Kopta v alternaci s Milanem Šteindlerem) se publikem poprvé rozezní smích.

Zvláště první polovina kusu vyšší tempo postrádá. Naději, že se to v té druhé zlomí, však zvláště v momentech, kdy jsou na pódiu spolu, dodávají procítěné výkony Marie Doležalové jako toužící Olivie a Moniky Timkové v těžké roli Violy/Cesaria.

Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete

65 %

Letní shakespearovské slavnosti

premiéra 28. června 2016

režie: Jana Kališová

hrají: Monika Timková, Marie Doležalová, Nela Boudová, Martin Pechlát, Petr Stach, Tomáš Měcháček, Ondřej Rychlý, Václav Kopta / Milan Šteindler, Josef Carda, Vilém Udatný, Lukáš Pečenka, Karel Heřmánek ml. a další

Druhá polovina nového nastudování Večera tříkrálového působí skutečně o dost živěji, i když k tomu vybízí už samotná vrcholící Shakespearova předloha, která například nabízí vděčný komediální moment falešného dopisu pro Malvolia (Martin Pechlát) a jeho následného dvoření v podvazcích a žlutých ponožkách.

Večer tříkrálový tedy není inscenace špatná, pouze v první polovině silně nevýrazná. Ovšem je možné, že se s přibývajícím počtem repríz (psáno z reprízy 30. 6.) herci vyhrají a dialogy budou více zvonit. Zatím dlí tak nějak napůl mezi loňskou moderní režií Romea a Julie od SKUTR (recenze zde) a předloňskou zcela bezkrevnou inscenací Mnoho povyku pro nic Jiřího Menzela (recenze zde).