Zdeněk Sýkora na oslavách devadesátin v Mánesu (2010)

Zdeněk Sýkora na oslavách devadesátin v Mánesu (2010) | foto: Bořek Zasadil

Ve věku 91 let zemřel jeden z nejuznávanějších českých malířů Zdeněk Sýkora

  • 43
Zdeněk Sýkora, jedna z nejvýznamnějších osobností současného českého výtvarného umění, zemřel v úterý ve věku 91 let. K jeho loňským devadesátinám proběhla řada výstav a bylo vydáno několik publikací.

Zdeněk Sýkora patřil k předním progresivním tvůrcům české výtvarné scény 2. poloviny 20. století jak v malbě, tak v užití nových tvůrčích postupů, zejména práce s počítačem. Řada jeho děl se stala neodmyslitelnou součástí veřejného prostoru – mezi nejznámější patří skleněné obklady větracích komínů na Letné (od roku 2003 kulturní památka), keramická stěna v pražské Jindřišské ulici (dnes součást kavárny) nebo opona v lounském divadle.

Zdeněk Sýkora: Letenské komíny

Zdeněk Sýkora a Vladislav Mirvald při práci na oponě lounského divadla v roce 1963

Malíř se narodil 3. února 1920 v Lounech a rodnému městu zůstal po celý život věrný. "V jednom starším rozhovoru Zdeněk Sýkora odpověděl na otázku, proč vlastně nikdy neemigroval, i když by si jistě polepšil: '... já nejsem schopen emigrovat ani z Loun do Prahy.' A tak tady zůstal jako živoucí důkaz, že když nejdou Louny do světa, musí svět přijít do Loun," řekl letos v dubnu při příležitosti Sýkorovy výstavy Narozen v Lounech ředitel tamní galerie Vladimír Drápal. Více zde.

Zdeněk Sýkora - V zatáčce za Brlohem (1959)

Právě na této výstavě byla k vidění raná umělcova díla ve stylu realistické krajinomalby. Od té se Sýkora začal odklánět zkraje 60. let směrem k čisté abstrakci, geometrickému pojetí malby a zohlednění matematických principů v umělecké tvorbě. Postupem doby, v souvislosti s rozvojem techniky, Sýkora ve spolupráci s kybernetickými odborníky začal využívat ke své tvorbě počítač.

Zdeněk Sýkora – Šedá struktura

Zdeněk Sýkora – Černobílá struktura

Od začátku 70. let se Zdeněk Sýkora začal orientovat na zkoumání možností barevné linie na většinou rozměrném plátně. Tomuto druhu tvorby se věnoval prakticky až do konce života. I tyto linie byly předem vypočítány, jejich souřadnice i barvu často určoval počítač. Právě tato tvorba byla těžištěm malířovy poslední velké retrospektivy vloni v pražské Městské knihovně. Recenze zde.

Z výstavy Zdeněk Sýkora 90
Z výstavy Zdeněk Sýkora 90
Z výstavy Zdeněk Sýkora 90

Z retrospektivní výstavy Zdeněk Sýkora 90 v pražské Městské knihovně (2010)

Koncem 60. a začátkem 70. let se Sýkorova díla dostala do významných evropských i amerických galerií, muzeí a soukromých sbírek, např. McCrory Collection New York, sbírky Jana a Medy Mládkových ve Washingtonu, Nationalgalerie Berlin, Museum Folkwang Essen, či Museo de Arte Moderno Jesús Soto Ciudad Bolívar. Od 60. let pravidelně vystavoval po celém světě a účastnil se i skupinových výstav.

V 80. letech se jeho díla stala součástí sbírek dalších prestižních galerií a muzeí, např. Stedelijk Museum Amsterdam, Neues Museum v Norimberku, MUMOK – Stiftung Ludwig ve Vídni, Museum für Angewandte Kunst Kolín nad Rýnem, Sammlung Teufel im Kunstmuseum Stuttgart, Musée d' art moderne de Saint-Etienne či Musée nationale d' art moderne Centre Pompidou v Paříži.