Jestliže umělecká ředitelka festivalu Eva Zaoralová vystihla společné téma soutěžních děl obecným podobenstvím "o hledání místa v životě", diváci už stačili zjistit, že ono hledání se leckdy točí kolem drogové závislosti.
Takový byl americký příspěvek Sherrybaby, jehož hrdinka se vrací z vězení, kam ji zavedl heroin, a snaží se postarat o milovanou dcerku. Jenže ani přítel, kterého ztvárnil slavný představitel padouchů Danny Trejo, ji nedokáže zachránit před návratem na cestu vlastní zkázy.
"Film jsem natočila podle osudu své kamarádky z dětství," přiznala režisérka Laurie Collyerová, jejíž rukopis nezapře zkušenost dokumentaristky.
Finský snímek Mrazivé město nesleduje peklo narkomanské, nýbrž rodinné. Rozpad manželství se třemi dětmi pozoruje očima muže – taxikáře, jehož partnerka jednoho dne beze slova zmizí na dvouměsíční dovolenou a po návratu pracuje na odluce s tak rafinovanou úporností, že také tenhle příběh ústí za mřížemi.
Švédské drama Z úst do úst spojuje oba předchozí motivy, drogu a rodinu. Za drogou utíká dívka z rodiny, která je v hluboké krizi, a její otec marně hledá cestu, jak jí pomoci.
"Název Z úst do úst pro mě vyjadřuje jednak intimitu, jednak způsob záchrany života," vysvětlil režisér Bjorn Runge. Jeho film měl větší odezvu u švédských kritiků než u diváků, nyní se chystá také do kin ve Finsku a Dánsku.
Zklamání a samota
Smutkem dýchá rovněž korejské dílo O lásce, jehož asijští hrdinové žijící v Los Angeles trpí pocitem vykořeněnosti – podobně jako kubánští emigranti v režijním debutu Andyho Garcíi Ztracené město.
"Nevím, jak žije komunita Kubánců v Americe, Garcíův film jsem ve Varech nestihl, ale mezi Korejci ve Státech jsou lidé smutní a osamělí stejně jako ti, kdo se dokázali přizpůsobit a cítí se šťastní. Nicméně můj film vypráví hlavně o těch, kteří si nedovedou svou osamělost přiznat a skrývají své city," uvedl režisér Lee Yoon-ki, který vycházel z vlastní zkušenosti.
Ani nejnovější včerejší přírůstky nevyzněly dvakrát povzbudivě. Bulharský Vánoční strom křižuje během cesty jehličnanu z hor do Sofie šestero osudů – šest variant zklamání, samoty a pátrání po smyslu existence. Norská Repríza sice také nešíří zrovna slunečný optimismus, ale vymyká se přinejmenším originálním vypravěčstvím s prvky vtipné nadsázky, zkratky a věcné nesentimentální jímavosti.
Podmanivý příběh dvou kamarádů snících o spisovatelské dráze, z nichž jeden nemá úspěch a druhý skončí v psychiatrické léčebně, natočil Joachim Trier. Přiznává příbuzenské pouto se slavným kolegou Larsem von Trierem, ale umělecky se hlásí spíše k poetice Francoise Truffauta – i proto Repríza mnohým připomněla slavný francouzský film Jules a Jim.
