Záběr z inscenace Odvrátená strana mesiaca

Záběr z inscenace Odvrátená strana mesiaca | foto: Michal Hrubý

RECENZE: Úžasná Emília Vášáryová ostatní krajany snadno přehrála

  • 1
Bratislavské soubory přivezly koncem srpna do Prahy opět několik kusů své produkce, mezi nimi i dvě premiéry. Zatímco výkonu Emílii Vášáryové ve hře Odvrátená strana mesiaca velká scéna sluší, komorní Tajomné variácie nadbytek prostoru sráží.

V rámci pravidelného Léta slovenských hvězd představilo divadlo Studio DVA několik bratislavských souborů. Mezi nimi i produkci divadla GUnaGU a Ateliéru Maroša Kramára.

Odvrátená strana mesiaca (75 %)
Bratislavská inscenace kusu Viliama Klimáčka inspirovaná pinkfloydovskou deskou Dark Side of the Moon má nespornou výhodu v ústřední herečce. Ta je zřejmě také hlavním důvodem, proč byl sál bývalého kina Blaník naplněn k prasknutí. Emília Vášáryová pak diváky nezklamala, roli výstřední matky dává sílu, tvář a možná i vlastní zkušenosti. S přehledem hraje stárnoucí ženu, která se kdysi rozhodla vychovat syna sama a teď na to doplácí. Svou bojácnou starostlivostí svého třicetiletého potomka (Viktor Horján) dusí a zároveň se diví tomu, proč si dosud nenašel ženu.

Režie Mariána Amslera předložila před pražské publikum vyváženou tragikomedii s působivou a oproti konzervativnímu zbytku hry až nezvykle moderně pojatou scénou z nemocnice. Ostatní herce však Vášáryová výrazně přehrává, nepomáhá jim ani několik dvojrolí, které dělají zbytečný zmatek. Celkově se však Studio DVA bratislavským exportem trefilo do své produkce.

Tajomné variácie (50 %)
Ne tak dobře vyšla další česká premiéra, tentokrát inscenace režiséra Valentina Kozmenko-Delinde. Ten pro Ateliér Maroša Kramára připravil hru od Érica-Emmanuela Schmitta.

Novinář (Juraj Hrčka) míří natočit životní reportáž za mrzutým, poustevnicky žijícím nobelistou (Maroš Kramár). Během společného sezení dojde na několik zásadních odhalení dokazujících, že muži mají společného více, než by chtěli.

Vedle opakujícího se motivu „velkého zjištění“ však kus sráží až kolovrátkově podané novinářovy uražené odchody z pódia. To, co může fungovat na soukromé komorní scéně slovenského herce, nejde zjevně převést do velkého prostoru tak snadno.