Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Valkýra: jak to bylo doopravdy s atentátem na Hitlera

  11:37aktualizováno  11:37
"Protože se to dosud nepovedlo generálům, musí se do toho vložit plukovníci!" Plukovník Claus Schenk von Stauffenberg tuhle větu pronesl na jaře 1944. O události vznikl i velkofilm s Tomem Cruisem v hlavní roli.

Plukovník Claus Schenk von Stauffenberg se svými dětmi na snímku z roku 1940 | foto: Profimedia.cz

Atentáty na Hitlera

A když se koncem roku 1942 od svých známých dozvěděl o masakrech ukrajinských Židů oddíly SS, začal přemýšlet o tom, jak Hitlera odstranit.

Jedna bomba nestačila

Na jaře 1943 byl Stauffenberg v Africe těžce zraněn – přišel o pravé oko, pravou ruku a dva prsty na levé ruce. Jako těžký invalida mohl svléknout uniformu, ale on se rozhodl pokračovat ve službě – chtěl se účastnit atentátu na vůdce.

Stal se náčelníkem štábu Všeobecného vojskového úřadu v Berlíně. Vojáci a politici, kteří by rádi co nejdřív ukončili válku, se museli domlouvat opatrně. Tajná policie nazývaná gestapo měla své špicly všude. Do skupiny nazvané Schwarze Kapelle (Černá kapela) se zapojilo několik desítek lidí. Je obdivuhodné, že mezi ně nikdo cizí nepronikl.

Ale jak se k Hitlerovi přiblížit? Několik vysokých důstojníků se nabízelo, že se obětují a zastřelí ho při různých přehlídkách – tyto akce nakonec z různých důvodů padly. Nakonec dostal příležitost Stauffenberg, kterého začali zvát na porady k Hitlerovi. Kolegové mu připravili účinnou bombu, stačilo ji jenom aktivovat a nastavit čas.

Z Cruise čiší síla i chlad

Čtěte recenzi MF DNES

Filmu o neúspěšném atentátu na Adolfa Hitlera Valkýra nelze upřít snahu o historickou věrnost. Ale postačí divákům pouhá rekonstrukce?

V první polovině července 1944 se účastnil dvou porad, pokaždé měl s sebou pekelný stroj, ale příležitost k jeho použití se nenaskytla. Potřetí letěl do vůdcova hlavního stanu – „vlčího doupěte“ v Rastenburgu na severovýchodě Polska – 20. července.

Na toaletě mu jeho pobočník poručík Werner von Haeften pomohl sestavit a uvést do činnosti nálož. Trvalo jim to dlouho, pospíchali. Proto nakonec vložili do plukovníkovy aktovky jenom jednu bombu, nikoli dvě, jak původně počítali.

Adolf Hitler se svým oblíbeným psem
Adolf Hitler na olympiádě v Mnichovu v roce 1936

Hitler se radil se svými generály a dalšími vysokými důstojníky ve velkém dřevěném srubu. Stauffenberg si vyžádal místo co nejblíž vůdci – po zranění špatně slyšel a taky bylo třeba, aby mohl ukázat spisy o nasazení záložní armády k odražení protiútoku Rudé armády. Aktovku položil pod stůl asi metr od vůdce.

Přežil

Zahynuli dva generálové, jeden plukovník a stenograf. Hitler utrpěl pár povrchových zranění a měl protržené ušní bubínky.

Po chvilce pod nějakou záminkou vyšel ven, což nebylo nic neobvyklého. Spolu se třemi dalšími pomocníky, mezi nimiž byl generál Erich Fellgiebel, šéf spojení v nejvyšším vojenském štábu, který měl odříznout telefonní linky do „vlčího doupěte“, pospíchali na letadlo do Berlína. Cestou zaslechli výbuch. Domnívali se, že musel Hitlera usmrtit. Netušili, že vůdce přežil.

Zahynuli dva generálové, jeden plukovník a stenograf. Hitler utrpěl pár povrchových zranění a měl protržené ušní bubínky. Kdyby nechali v aktovce obě kilogramové bomby, byli by mrtví všichni.

Hitlerova msta

Atentátníci mezitím doletěli do Berlína. Když v podvečer dorazili na velitelství záložní armády, vydali rozkaz pod krycím heslem Valkýra. Armáda začala zatýkat nacistické funkcionáře a další lidi pod záminkou, že potlačuje vzpouru.

Převrat však probíhal chaoticky, jeho aktéři neobsadili rozhlas a další důležitá místa. Třebaže Stauffenberg tvrdil, že Hitler je mrtev, z „vlčího doupěte“ přicházely zvěsti, že žije. Když armádní prapor oblehl sídlo ministra propagandy Josepha Goebbelse, ministr se telefonicky spojil s vůdcem a ten nařídil veliteli praporu, aby pomohl spiknutí zlikvidovat.

Claus Schenk von Stauffenberg, kterého ve filmu o operaci Valkýra ztvární Tom...

Večer vojáci věrní Hitlerovi většinu spiklenců zatkli. Nejdůležitější z nich včetně Stauffenberga okamžitě popravili. V dalších dnech zatklo gestapo takřka všechny spiklence včetně náčelníka výzvědné služby admirála Wilhelma Canarise.

Po divadle, kterým byl proces s hlavními organizátory, všechny pověsili. Jenom slavný maršál Erwin Rommel dostal milost – mohl se sám zastřelit a pak mu vypravili velký pohřeb. Němci se nesměli dozvědět, že proti Hitlerovi vystoupil i tento jeho blízký spolubojovník. Canarise umučili koncem války v koncentračním táboře.

Atentáty na Hitlera

Neúspěšné pokusy

Pokusů zabít nebo odstranit Hitlera byla spousta. Už v roce 1920, kdy byla NSDAP bezvýznamnou politickou straničkou v Bavorsku, ostřelovali komunisté vlak, ve kterém jel. Nikomu se nic nestalo.

V září 1938 se chtěla zbavit Hitlera skupina Schwarze Kapelle (Černá kapela) vedená generálem Ludwigem Beckem, donedávna náčelníkem generálního štábu, a náčelníkem vojenské tajné služby admirálem Wilhelmem Canarisem. Považovala za riskantní tlačit na Československo, aby se vzdalo svých pohraničních území – to by mohl být začátek války, na niž není Německo připraveno. Ale když Britové a Francouzi v Mnichově pražské vládě Hitlerovy požadavky nadiktovali, museli na chystaný puč zapomenout.

O deset minut dřív odešel Hitler 8. listopadu 1939 z pivnice Bürgerbräukeller v Mnichově, kde měl projev, takže ho výbuch pekelného stroje nezasáhl. Instaloval ho tam tesař George Elser. Načasovaná bomba zabila osm lidí a přes 60 zranila. Elsera při pokusu utéct do Švýcarska zatkli. Gestapáci mu dlouho nechtěli věřit, že atentát připravoval sám a že není členem nějaké skupiny či britským agentem. Ke konci války ho zastřelili v koncentračním táboře.

Dne 13. ledna 1943 dali vojáci ze Schwarze Kapelle dvě bomby do letadla, kterým se Hitler vracel z velitelství armády ve Smolensku. Avšak stroj musel vystoupat do velké výšky, kde kyselina rozleptávající drát pojistky zamrzla. Výbušnina neexplodovala.

V létě 1944 uvažovala o zlikvidování Hitlera britská tajná služba. Nakonec od tohoto nápadu, který by byl pro atentátníky sebevražedný, ustoupila. Generálové tvrdili, že tento diletant, který špatně velí armádám, je prospěšnější než někdo jiný.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.