Ukázka z filmu Václava Matějky Anděl s ďáblem v těle

Ukázka z filmu Václava Matějky Anděl s ďáblem v těle | foto: Bontonfilm

Američtí vojáci Čechy učili jak tančit boogie-woogie, vzpomíná režisér

  • 1
Jihočeských městeček, která osvobodili američtí vojáci, by se našlo víc, ale jen v některých naučili tamní rodáky tančit boogie-woogie. Alespoň to píše režisér Václav Matějka, tvůrce filmů Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla, v knize Jak se hledá perla.

„Příběh pro syny a otce, matky a dcery,“ jak stojí v záhlaví, líčí babiččino rituální pečení, dědovo knihařské řemeslo, cesty do školy, kdy se v lese schovávali při náletech, místní hospodu, faru či zámeckého pána, celý vesmír maloměstského dospívání.

Dojde v něm však i na dopisy od strýce, kterého dostihlo totální nasazení na práci v Německu, či na zastávku transportu na místním nádraží, z něhož prchali vězni navzdory střelbě. Tehdy jako desetiletý viděl poprvé smrt.

Zvláštní kapitolu tvoří ochotnická tradice autorovy rodiny, která měla za války kuriózní podobu. Matějka třeba vypráví, že ve stejné chvíli, kdy v Praze začínala revoluce, nacvičovali v městečku místní ochotníci operetu Vdavky Nanynky Kulichovy, jedinou povolenou hru v Říši. Hrálo se za pomoci pražských hostů – Theodora Pištěka a Betty Kyselkové; dostali za to dvě husy a hrnec sádla.

Očima malého kluka také popisuje okamžiky, kdy Američané vybalili pětikilovou šunku, pomeranče, oříšky, čokoládu, pravou kávu. „Dostal jsem i voňavou pastu na zuby. Byla tak dobrá, že se dala i jíst,“ vzpomíná na své rodné Katovice.

Matějka natočil svůj první film Nahota v roce 1970, následovaly Sólo pro starou dámu, Hodina pravdy nebo Noc smaragdového měsíce. Kniha Jak se hledá perla vychází k jeho letošním osmdesátinám.