Patrik Ouředník

Patrik Ouředník | foto: MF DNES

Světově proslulé i zapomenuté knihy nultých let na osmi stovkách stran

  • 0
Necelá stovka literárních děl zastupuje v osmisetstránkové knize V souřadnicích mnohosti tisíce svazků, které vydala naše nakladatelství v první dekádě 21. století.

V souřadnicích mnohosti

V publikaci, která volně navazuje na knihu V souřadnicích volnosti, jež pojednávala podobným způsobem první desetiletí budování nové demokracie, se na těchto příkladech literární kritici pokoušejí víceméně encyklopedickým způsobem reflektovat stav domácího písemnictví v době, jež sice patří minulosti, ale není od ní ještě velký odstup.

Literatura po roce 2000 skutečně svoje vodítko potřebovala, alespoň pro ty čtenáře, kteří se o ni hlouběji zajímají. Jak ukazuje úvodní studie Karla Pioreckého, právě v tomto období začal narůstat počet nakladatelství, která o svou existenci bojovala na poměrně malém českém trhu, svou roli v literárním životě začal zvyšovat internet a na konci dekády se, oproti světu pozvolna, začaly o slovo hlásit i elektronické knihy.

Desetiletí přineslo podle Pioreckého také dvě základní diskusní témata v odborných kruzích: jednak to byla údajná krize české literatury, jednak otázka vztahu literatury a politiky v nových poměrech. Obě témata autor dokresluje citacemi z polemických diskusí. Zbytek knihy však o nějaké extrémní krizi vlastně nevypovídá.

Kam pro knížky?

Knižní slevy na papírové i elektronické knihy najdete na Knihy.iDNES.cz

Těžištěm publikace jsou kromě statí, sledujících základní trendy v poezii, próze a dramatu, především reflexe jednotlivých děl, vybraných autorským kolektivem jako pro dané období nejreprezentativnější. „Nekladli jsme si za úkol vytvořit kanonizační příručku a poměřovat kvalitu a uměleckou přesvědčivost jednotlivých děl,“ zdůrazňuje editorka Alena Fialová.

Proto se zde objevují rozbory jak děl, která přece jen do kánonu české literatury „nultých“ let vešla (mimo jiné díla Haklova, Urbanova, Rudišova, Hájíčkova, Topolova, Boučkové, Hůlové, Denemarkové či Tučkové), stejně jako knihy, které v době vydání pro sebe objevila spíš odborná obec a specialisté na českou literaturu.

Jsou zde pečlivě rozebrány knihy, které pomyslně nepřekročily hranice, stejně jako díla možná známější v zahraničí než doma. Což je případ zdaleka nejpřekládanější české knihy dotyčného období, kterou jsou Europeana Patrika Ouředníka (21 jazyků, některé překlady vyšly ve více vydáních), v závěsu za nimi se pak drží ze zřejmých důvodů Havlova poslední hra Odcházení.