Sice se tam taky nic moc neděje, ale pořád mají alespoň naději, že by se snad jednou něco stát mohlo.
Kdežto tradiční sobotní zábava už ani naději nedává. Má tak očekávanou podobu, tak ustálený vzorec – vtip, písnička, scénka, vtip, to celé znovu, že v případě detektivky by ji člověk zavřel na páté stránce.
A navíc smích působí jako protlačený přes kopírák. Novinka ČT Za oponou s Jiřinou i Zlatá mříž na Nově se vysílaly ve stejném čase. V obou účinkoval Rock & Roll Band Marcela Woodmana, mimochodem vzácně živelní ryzí "šoumeni".
V obou Marek Vašut coby host potil krev pro skeče lidové satiry v duchu Politického harašení: o stánkařských mafiích a o Rychlých šípech zapletených do aféry Krejčíř.
Rozdíl se našel: pořad Jiřiny Bohdalové a Karla Šípa má sympaticky blíž k Polívkově Manéži než k obří pozlátkové show a dialog staví na vzoru někdejšího Televarieté, jen Šíp je nervní tam, kde Vladimír Dvořák suše glosoval.
Scénář by však snesl místo historek více hravých nápadů, zvláště když je "Big Mother", jak Šíp Bohdalovou nazval, přístupná sebeironii včetně plachtění vzduchem na laně. Proč ještě nevyhrotit obě úhledné postavy, ji jako protivnou sekernici, jeho coby poskoka zralého na blázinec?
Zlatá mříž s dvojicí Těžkej Pokondr měla o dva schůdky sprostší slovník, jásavost pouťových vyvolávačů a záplavu světel, pod nimiž pobíhal Sagvan Tofi. Což připomnělo dávný žert o zlaté kapličce, kde před třemi slavnými oponami slavný herec koktá vodnické brekeke.
Woodmanův band měl minulý týden ještě jedno vystoupení. Na krasobruslařské exhibici provázel skvělou ukázkou americké show. Stačil na ni stejně jako průvodce Martin Dejdar. Divné: anekdoty tam nikdo nevyprávěl.
