Natáčení do české metropole přináší prvky slavných pařížských music hallů třicátých let. Právě tehdejším umělcům chystaný snímek chce složit poklonu.
Při troše štěstí tedy Pražané mohou slavného francouzského herce potkat například v Lucerně, v pražské opeře i na "zelené louce" na planině nad Běchovicemi, kde už vyrostly kulisy staré Paříže.
Novinku Faubourg 36 bude francouzský štáb natáčet v českých lokacích do poloviny října. Vedle Richarda se v ní objeví například i Gérard Jugnot, populární z filmů Sedmá rota za úplňku, Rána deštníkem, Hračka nebo Prachy v prachu.
Před 11 lety ve Varech
Richard se v Česku ukázal už před jedenácti lety, kdy na filmovém festivalu v Karlových Varech převzal cenu za roli kuchaře a sběratele exotických receptů v tragikomedii Tisíc na jeden recept zamilovaného kuchaře.
Tehdy se nechal slyšet, že smích pokládá za zbraň proti tomu, čím může život ublížit, a přiznal, že touhu rozesmívat lidi poprvé pocítil při studiích v církevní škole.
Rozhodně se ale necítí desítkami let ve službách komedie poznamenaný - nikdy se totiž nesnažil dělat ze sebe šaška nebo hlupáka. "Je to obtížný žánr, mnohdy těžší než drama. Proto se domnívám, že mi dobře poslouží jako základ k vážnějším rolím," podotkl.
Film za 28 milionů eur
Zápletka nového filmu Faubourg 36 je prostá. Tři zaměstnanci předměstského music hallu, který zkrachoval, se rozhodnou ho obsadit a dát dohromady vlastní představení v naději, že případný úspěch jim umožní divadélko koupit.
Peníze do projektu podle francouzského listu Le figaro jdou jen ze soukromých zdrojů, a to ze společnosti Pathé a také od herce a producenta Jacquese Perrina. Celkový vklad je 28 milionů eur (780 milionů korun).
Režisér Christophe Barratier patří ve Francii k filmovým hvězdám. Jeho tři roky starý celovečerní debut Slavíci v kleci se stal okamžitě hitem a v návštěvnosti položil na lopatky i Harryho Pottera.
Velký blondýn oslavil 73 let
Pierre Richard sice minulý týden oslavil už třiasedmdesáté narozeniny, nová role ho ale vrací zpět k jeho začátkům - kariéru totiž začal právě v pařížských kabaretech.
Filmovou kariéru si začal budovat na drobných filmových rolích a už počátkem 70. let se prosadil jako výrazný filmový komik, jehož osobitý humor a smysl pro gagy kritika porovnávala s uměním klasiků němé grotesky.
Do obecného povědomí se zapsal ale především autorsko-režijním debutem Roztržitý. Tady poprvé představil svou "figurku" naivního smolaře, nešťastného a poněkud ušlápnutého rtuťovitého človíčka.
Populární stylizaci rozvíjel v nejrůznějších variantách i v dalších bláznivých komediích, z nichž asi nejznámější jsou Velký blondýn s černou botou a Návrat velkého blondýna.
