Pod pojmem nordická však pořadatelé nerozumějí jen skandinávské země, letos zastoupené především norským Národním divadlem, ale také Pobaltí. Takže sbírka "nordických" inscenací se rozrůstá o jednu litevskou (Smutné písně ze srdce Evropy, sólo litevské herečky na motivy Dostojevského románu Zločin a trest pod taktovkou finského režiséra) a lotyšskou - Jaunias Teatris z Rigy přiveze zdramatizovanou povídku Taťjany Tolsté Soňa.
Duše nemá pohlaví
Pod inscenací Soni je podepsána hvězda současného evropského divadla, režisér Alvis Hermanis, který před dvěma lety v Plzni okouzlil publikum kusem nazvaným Dlouhý život. Parta mladých herců v něm dokonale sehrála obyčejný den v životě osamělých a nemajetných důchodců obývajících nuzné byty až po strop zaplněné vzpomínkami a starými krámy.
Podobně jako Dlouhý život, i nová inscenace balancuje mezi groteskou a tragikou. "Soňa je osamělá, nehezká žena s křehkým vnitřním světem, která se stane obětí krutého žertu," popisuje dramaturgyně festivalu Kamila Černá. V Dlouhém životě nemohoucí penzisty hráli mladí herci, které Hermanis nechal "zestárnout" především stařeckým držením těla, nešťastnou Soňu zase představuje muž.
Lotyšský režisér svou volbu zdůvodnil takto: "Cílem není stát se ženou, ale pokusit se vytvořit obraz ženy, její charakter, a vyprávět o její duši. Pochybuji, že duše může mít pohlaví."
Mládeži nepřístupné
Zážitek slibuje také originální interpretace Ibsenovy Divoké kachny, kterou přiveze norské Národní divadlo v režii Eirika Stubo. "Norská Divoká kachna je důkazem, že Ibsen se dá hrát netradičně lehce a svižně," doporučuje Kamila Černá. Severní inscenace doplní zahraniční hosté z Polska, Švýcarska a Rumunska. Rumunský Teatrul National z Kluže festival zahájí, a to natolik radikálně, že si představení Očištění od Sarah Kane v režii Andreie Serbana dokonce vysloužilo pomyslnou hvězdičku: návštěvu inscenace pořadatelé nedoporučují nejen mladým do osmnácti let, ale všeobecně všem citlivým divákům.
Z části je to dáno povahou textu: Sarah Kane vstoupila do literatury jako přední představitelka drsného stylu zvaného coolness, a přestože Očištění je hra o podobách lásky, jsou například jednomu z hrdinů sadistickým doktorem amputovány různé části těla. Serbanovo zpracování prý navíc drastické detaily neskrývá za scénu.
Jízda miniaturním Švýcarskem
Polské divadlo Wiliama Horzycy z Toruně se skandinávského tématu "přidrželo" volbou autora: přiveze psychodrama současného dánského dramatika Petera Asmussena Pláž o setkání dvou manželských párů v opuštěném hotelu na mořském pobřeží. "Režisérkou inscenace je talentovaná Iwona Kempová, kterou polská kritika řadí do generace moderních razantních režisérek neboli mladých rozhněvaných žen. Režisérka však zároveň nepostrádá ženský pohled na svět," popisuje Kamila Černá.
Odlehčení od festivalových temných témat možná vnese představení Mnemopark - a mini train world od švýcarského režiséra Stefana Kaegiho, působícího v režijním triu Rimini Protokoll. Na scéně vyroste "železniční" model Švýcarska, na který scénograf spotřeboval 37 metrů kolejí. Na výletě miniaturním Švýcarskem diváky doprovodí několik neherců - železničních modelářů a jedna herečka.
O Švýcarsku vypoví mnohé nejen originální projížďka, ale také použití kuriózních statistik, které vytvářejí nové, vtipné významy. Festival letos ozdobí i řada domácích inscenací, například Faidra pražského Divadla v Dlouhé nebo Racek ostravské Komorní scény Aréna. Další svébytnou částí divadelního svátku je alternativní program v syrových prostorách opuštěného nádraží Jižní předměstí nebo v útrobách Mostu milénia. "Zkrátka nabízíme představení pro každého - v plyši i prachu," uzavírá producent přehlídky Tomáš Froyda.
