Podivuhodní hrdinové z čínské mytologie, magické krajiny, jejichž pohoří a peřeje formovaly verše slavných básníků, nebo drobné výjevy zachycené na pekingských tržištích, v krámcích se starožitnostmi, hospůdkách a divadlech... To všechno jsou témata Sklenářových obrazů.
Výstavní sál jako chrám
Výstavu Čína Zdeňka Sklenáře se v prestižní galerii podařilo uspořádat díky tomu, že se její ředitel Fan Di’an zabývá tvorbou "západních" umělců, v níž se projevila čínská inspirace. A právě Sklenářovo dílo, se kterým se seznámil při návštěvě Prahy, se pro něj stalo mimořádným objevem. "Do Číny se vydalo mnoho umělců ze západu, ale ne každý svou zkušenost přetavil do originálního díla s čínskými prvky," míní Fan Di’an, podle kterého byl právě Sklenář jedním z výtvarníků, jimž se to podařilo.
"V jeho ilustracích nalezneme mnoho čínských formálních prvků, ale fascinující je, že jejich styl a technika zůstaly Sklenářovy, nikoli čínské." Zdeněk Sklenář čínské umění mnoho let systematicky studoval a naplněním snu o zemi, kterou obdivoval, se stala tříměsíční cesta po Číně, kam zavítal v roce 1955 jako grafik putovní výstavy Československé kultury.
Hlavním hnacím motorem výjimečného projektu je galerista Zdeněk Sklenář, malířův synovec. Výstavu připravili Fan Di’an, Sklenář a kunsthistorik Ivo Binder a její nekonvenční instalaci navrhl vizuální umělec Federico Díaz, který nechal na stěny galerie nazvětšovat do nadživotních rozměrů vybrané motivy a postavy ze Sklenářových ilustrací.
Výstavní sál se proměnil v chrám, kde bohové střeží klid vzácných pokladů v podobě kreseb a obrazů. Jedním z klenotů, které v této malířské pokladnici nejvíce přitahovaly pozornost návštěvníků, byla česko-čínská kniha Zpěvy staré Číny se Sklenářovými ilustracemi. Kniha vydaná v počtu pouhých dvou set kusů je sama o sobě vzácným uměleckým dílem.
Na sobotní vernisáž dorazila pestrá společnost. Mezi novináři a televizními štáby se to hemžilo významnými umělci, podnikateli z Asie i Evropy, sběrateli umění i diplomaty. Mezi čestnými hosty byli například americký astronaut čínského původu Leroy Chiao, mongolský výtvarník Baldandorj Puntsagnamjil, který u Zdeňka Sklenáře studoval v Praze, či proslulý architekt a performer Ai Weiwei.
Chystá se i retrospektiva
O čínské ohlédnutí Zdeňka Sklenáře však nepřijdeme ani doma. Nejprve bude ve Vítkovickém zámečku 30. dubna slavnostně představena kniha Zpěvy staré Číny a českou premiéru zde bude mít dokumentární film Martina Dostála, kterému se podařilo rekonstruovat podle poznámek a skic ve Sklenářově zápisníku jeho cestu po Číně v roce 1955.
V květnu a červnu připraví pražskou verzi výstavy Galerie Zdeněk Sklenář a v příštím roce, u příležitosti 100. výročí Sklenářova narození, se chystá Sklenářova retrospektiva v Domě U Kamenného zvonu.
