Podle mnichovského bulvárního deníku Abendzeitung měla být srna zvlášť pro premiéru zastřelena, což vedení opery popřelo. Podle něj chtěl rakouský režisér Martin Kušej jejím zakomponováním do děje docílit "jistého efektu", který je údajně možný jen s mrtvým zvířetem.
Rusalka
|
Němečtí ochránci ale měli pro umělecké záměry mnichovské opery pramalé pochopení. "Je to naprostá drzost," pustila se do inscenátorů Rusalky šéfka bavorského svazu ochránců zvířat Nicole Brühlová. "Člověk nemusí být radikálním ochráncem zvířat, aby viděl, že takovéhle jednání je nepatřičné," prohlásila.
Pobouřen byl i celoněmecký svaz ochránců zvířat. "Tak nedůstojné zacházení s našimi bližními pod pláštíkem umění je z etického pohledu nanejvýš odsouzeníhodné," ohradil se předseda svazu Wolfgang Apel. "Když už nestačí na jevišti ukazovat lidskou nahotu a sexualitu, abychom šokovali lidi, musejí to stále častěji odnášet zvířata," stěžoval si.
Po jejich značně medializované kritice mnichovská opera ustoupila a slíbila, že při premiéře mrtvolu srny na jevišti nahradí její replikou.
Močící čarodějncie
Český dirigent Tomáš Hanus ve středečním rozhovoru pro ČTK o Kušejově režijním pojetí prohlásil, že nelze vtěsnat do ustálených pojmů tradiční nebo moderní.
Devětačtyřicetiletý rodák z Korutan patří mezi uznávané, ale současně velmi kontroverzní operní režiséry. Podobně šokoval už před dvěma lety ve svém nastudování opery Macbeth Giuseppe Verdiho, v němž na jevišti močily čarodějnice.