Hrát zloduchy ho baví. "Nejsme pimprlata, která jsou buď hodná, nebo zlá. Lidská povaha je komplikovanější a každý má své dobré i temné stránky, i Malvolio," tvrdí Radek Holub.
Večer tříkrálový není váš první Shakespeare. Je to výhoda?
Výhoda to rozhodně není. I když jsou ty texty všechny podobné, veršované, vždycky musíte začít od nuly. Nejlepší je zapomenout všechno, co jste se naučila, a začít s vymeteným, bílým plátnem. Kydat na něj barvy, kreslit a gumovat, vybarvovat postavu… Shakespeare a Čechov jsou výjimeční, u nich ta práce pokaždé musí začít od začátku.
Malvolio je dost nesympatická postava, je možné mít ho rád?
Já ho miluju, jako každou postavu, kterou zrovna hraju. Malvolio je krásně záporná postava a ty se mi hrají líp než ty kladné. Je to zloduch – zlostný, škrobený, zkostnatělý, nevraživý, nemá rád lidi ani svobodu, je absolutně nemúzický, brojí proti novotám, a ač je celkem mladý, je z něj stařec. Chtěl jsem ho na začátku udělat hodně nesympatického, ale aby nakonec vyšly najevo jeho dobré stránky, byť se zase rychle schovají. Malvolio umí být hodný, ale strašně se bojí. Je slabý a některé věci si nechce přiznat. Shakespeare je skvělý v tom, že má výborně napsané postavy, u kterých je charakter často nejednoznačný.
Už jste hrál i Romea, to je přece kladný hrdina.
Kladné postavy, a to jsou většinou krásní princové, se hrají strašně špatně, protože mají jen jednu linku. Krasavce hrát nemůžu, protože na to nemám nos. Ale Romea jsem si přetvořil podle sebe. Každý má své temné stránky. Vždycky se kladnou postavu snažím hrát i trochu negativně a zloducha naopak probarvit do světlejších tónů, aby to nebylo pimprlové divadlo. Jednoznačná jsou totiž pouze pimprlátka. Buď hodná, nebo zlá.
Jan Hrušínský, který Večer tříkrálový na Jezerce režíruje, hrál postavu Malvolia v Divadle ABC. Podepsalo se to na vaší nynější spolupráci?
Honza ví o postavě všechno. Když jsme začali zkoušet, znal všechny texty, a kdykoli jsem spletl nějaké slovíčko, opravoval mě. Říkal jsem si, ježišmarjá, režisér zná text postavy slovo od slova. To je strašlivé, já to snad nikdy nenazkouším… Ale jinak mi dal svobodu. Nenutil mě, abych to dělal stejně jako on, jen mě korigoval, abych nedělal svoje blbosti, které si vždycky navymýšlím. Chtěl, abych to hrál rovně. Mám rád hračičky a těžko se svých nápadů vzdávám. Vymyslel jsem třeba, že se píchnu o trůn, na který si sedám, ale to mi včera Honza zakázal. Později mě napadlo, že se píchnu o trůn a usnu jako Šípková Růženka, ale obávám se, že i s tím nápadem to dopadne špatně.
Vypadá to, že se při zkoušení dobře bavíte.
Baví mě víc období hraní než zkoušení. Přijdou lidé a nikdo za mnou na jeviště už nemůže. Ani režisér, ani překladatel, je to jenom moje. Malvolia ještě nemám úplně dodělaného, budu ho dodělávat až s publikem. Lidé totiž vysílají energii, díky které poznám, co chtějí vidět. Většina hlediště je naladěna na nějakou vlnu, každé představení je proto jiné, každá postava je jiná. Ale v zásadě to ten tvar drží. Někdy ne, a my si říkáme, ježišmarjá, kam se to šouplo?
Hodně o své roli přemýšlíte. Nebavila by vás režie?
Režie se bojím. Skloubit patnáct herců, aby jeden nehrál pimprlata, druhý starého Shakespeara a třetí komedii del arte, není jednoduché. V Shakespearově době se přišlo na jeviště, řekl se text a zase se odešlo, teď to musí být barevnější. Postava se skládá ze střípků, které dáváte dohromady. Hraje se teď a tady. I když mám na sobě punčochy, které už se dávno nenosí, uvnitř postavy je vždycky člověk, který je současný. Shakespeare je strašně aktuální.
Hodně hrajete komediální role. Neunavuje vás to, pořád dělat legraci?
Mám ty role hodně vyvážené, jinak bych to ani nechtěl. Baví mě to střídat. Na komediálních rolích se vyblbnu. Člověk však nesmí pominout dát do komedie i něco hořkého a do tragédie víc smíchu. I v Petrolejových lampách ten humor je. Nesmíte navíc zapomenout na to, že každý divák vidí na jevišti úplně jiné představení. Jeden se baví, druhý hloubavě přemýšlí nad dialogy a vidí drama. V tom je kouzlo divadla, na rozdíl od televize, která vám to předkládá už sestřihané.
