11th Hour (Jedenáctá hodina) - Leonardo DiCaprio v roce 2007.

11th Hour (Jedenáctá hodina) - Leonardo DiCaprio v roce 2007. | foto: Warner Bros

V kinech se válčí za planetu, pacienty a zvířata

  • 6
Do kin míří tři dokumenty. DiCaprio varuje v 11. hodině, Moore léčí na Kubě ve filmu Sicko a Novák razí Mír s tuleni.

Vyznavači angažovaných výzev mají žně: v příštím týdnu přijdou hned tři celovečerní dokumenty, dva americké a jeden český. Hůře jsou na tom fanynky Leonarda DiCapria. Čekají ho asi v jiné roli než coby producenta a moderátora filmové přednášky o globálním oteplování.

Když hrdina Titaniku představoval svůj projekt symbolicky nazvaný 11. hodina, přiznal, že se nepovažuje za odborníka na životní prostředí. "Chtěl jsem promluvit z pozice starostlivého občana tohoto světa," prohlásil herec; filmoví recenzenti pak psali, že tu předvádí spíše roli idealisty než vypravěče.

Onou 11. hodinou míní film zlomový bod, kdy má lidstvo poslední šanci změnit své uvažování a chování vůči přírodě. Záběry zmaru střídá s výpověďmi specialistů a známých osobností. Pár ruských vět pronese i otec perestrojky Michail Gorbačov - vedle vědce Stephena Hawkinga, bývalého ředitele CIA R. Jamese Woolseyho či znalce otázek trvale udržitelného rozvoje Williama McDonoucha.

Ne tak dobrý, ale důležitý
Zrovna závratný úspěch zatím film nezaznamenal, byť jej DiCaprio propaguje, kudy chodí. A nejen on, letos na karlovarský festival přivezla 11. hodinu její výkonná producentka a hercova matka Irmelin DiCaprio. Ve Státech od srpnové premiéry utržil snímek necelý milion dolarů, nicméně promítal se jen v úzké síti kin a hlavně objížděl festivaly; teprve nyní startuje v dalších osmi zemích světa. Často bývá srovnáván s Nepříjemnou pravdou, za niž politik Al Gore dostal Oscara; většinou prohrává, i když třeba Sam Adams v listu Philadelphia City Paper napsal, že "Goreův film je mnohem lepší, ale DiCapriův daleko důležitější".

Při vší úctě k idolu divaček, režisér Michael Moore si umí dělat reklamu lépe, byť své oblíbené "herce", americké prezidenty Bushe a Nixona, dostal na plátno zase jen z archivů. Držitel Oscara za Bowling for Columbine a Zlaté palmy z Cannes za Fahrenheit 9/11 tentokrát napadá americké zdravotnictví. Film za devět milionů jich jen ve Státech vydělal pětadvacet a další tři desítky zemí jej už koupily. Hlavně se však  o něm psalo.

V pořadu CNN mluvil Moore o "nejhorší noční můře" a stanice pak v prohlášení uvedla některé jeho výroky na pravou míru; také film schovával, aby mu jej prý vláda nezabavila. Zdravotní péči v nejbohatší zemi světa staví na úroveň rozvojových států, ukazuje plátce zdravotního pojištění, jimž odmítli pomoc, a skupinu záchranářů z 11. září 2001 veze na Kubu za péčí, kterou jim doma odepřeli.

Reakce kritiků se tradičně rozcházely. Jedni ocenili Mooreův humor, když počítá, kolik lobbistů připadá na kongresmana, druzí film nazvali pamfletem. Třeba Kyle Smith z New York Post psal v narážce na tvůrčí tandem buranských komedií o "politické frašce, jako by ji natočil třetí z bratrů Farrellyových".

Kam se poděli tuleni?
Do soutěže s americkými dokumenty vstupuje Miloslav Novák a jeho Mír s tuleni, čerpající z osudů dvou zvířecích legend. Před půl stoletím byl do slavné římské fontány pro zábavu vypuštěn tuleň Odysseus; nepřežil. A za nedávných povodní unikl z pražské zoo lachtan Gaston; také nepřežil.

Podle filmařů obě události pojí proměna životního prostředí. Tuleň středomořský, jenž byl kdysi k vidění na pobřeží od Španělska po Turecko, ustoupil plážím s turisty; lachtan je v zoologických zahradách a v Africe si ho mohou turisté levně ulovit, o kožešinách z mláďat nemluvě. Kromě afrických a středomořských scenerií se dokument pohybuje většinou v Itálii, ale používá též televizní záběry spojené s Gastonem. V listopadu přijde Mír s tuleni i do italských kin.

,