Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V jako vyholená Natalie Portmanová

  11:20aktualizováno  11:20
Natalie Portmanová se nechala ostříhat a z princezny galaxie se proměnila v revoltující anarchistku. Nedivte se, chodit s Darth Vaderem nese své ovoce.

Debutujícímu režiséru Jamesi McTeigueovi přihrálo scénář k filmu V jako Vendeta slavné duo scenáristů/režisérů Andyho a Larryho Wachowských, kteří stojí za inspirativní trilogií Matrix. A to v době, kdy původně režisér reklam spolupracoval coby asistent na slavné futuristické trilogii.

Film je založen na stejnojmenném komiksu Alana Moorea a Davida Lloyda, který se poprvé objevil v nezávislém komiksovém měsíčníku The Warrior v roce 1981 a brzy si získal kultovní status.

"Hlavním motivem pro vznik komiksu o fašistické Británii, které jsme ve Vendetě dali vzniknout, byl náš odmítavý postoj vůči ultrakonzervativní vládě Margaret Thatcherové," vysvětluje Lloyd. "Destrukce tohoto systému se stala hlavní pohnutkou ke vzniku krycího jména V."

"Hlavním poselstvím série je právo jedince na to, aby byl jedincem, a právo – ba povinnost – bránit se, pokud je nucen stát se konformním," osvětluje Lloyd.

Příběh filmu stejně jako komiks vypráví příběh dívky z dělnického prostředí Evey, která je zachráněna ze životu nebezpečné situace maskovaným muže, který se ukrývá pod krycím jménem V. Ten svůj život zasvětil osvobození svých spoluobčanů od tyranské vlády.

V je také každopádně rovněž zahořklý, pomstychtivý, osamělý a násilnický. "Na jedné straně je krycí jméno V altruista, který věří, že jeho činy mohou přivodit společenskou změnu, ale zároveň plánuje smrtící vendetu vůči každému, kdo mu kdy uškodil," dodává režisér.

"V je ve filmu popsán spíše jako idea než reálná postava, říká Natalie Portmanová, která po boku Hugo Weavinga hraje mladou ženu Evey Hammond, kterou její maskovaný přítel ponouká ke společenskému aktivismu.

"Jedním z důvodů, proč je v podstatě neporazitelný, je to, že sice můžete zabít člověka, ale jeho myšlenky nikdy nezaniknou. V tedy reprezentuje pravdu, odpor a individualizmus. Je však také pravda, že jeho idealismus je poněkud zakalen pomstychtivostí."

"Evey má s politických aktivismem svou osobní zkušenost a ta později vedla k tomu, že zemřeli i její rodiče a ona zůstala naprosto sama. Navzdory neustálému sledování se pokouší žít a zůstat v bezpečí," dodává Portmanová. "Žije skrze svůj strach."

Čili ideální dvojka, která se rozhodne, že bude následovat příkladu anarchisty Guye Fawkese, který byl 5. listopadu 1605 objeven v chodbách pod britským Parlamentem s 36 soudky střelného prachu. Jeho plán vyhodit budovu Parlamentu do povětří se však nikdy neuskutečnil.

V duchu této rebelie se V pokouší dotáhnout Fawkesův plán ke zdárnému konci. Evey, která zjišťuje pravdu o jeho minulosti, objevuje postupně také pravdu o sobě samé a stává se z donucení jeho spojenkyní v plánu rozpoutat revoluci a přinést společnosti obtížené násilím a korupcí svobodu a spravedlnost. - recenzi filmu čěte zde

V JAKO VENDETA (V For Vendetta)
thriller, 132 minut (Warner Bros)
režie: James McTeigue - scénář: Andy Wachowski, Larry Wachowski
kamera: Adrian Biddle, B.S.C. - hudba: Dario Marianelli
hrají: Natalie Portmanová, Hugo Weaving, Stephen Rea, John Hurt, Stephen Fry
oficiální web: vforvendetta.warnerbros.com

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z hororu Annabelle 2
Horory vracejí úder, ve vlastním vesmíru už vydělaly miliardu dolarů

Přehlížený žánr nečekaně ožil a dostal zelenou. Tak jako má Marvel celý svět svých komiksových superhrdinů, na který společnost Universal reagovala založením...  celý článek

Z natáčení filmu Jan Palach (19.8.2017)
VIDEO: K Rudolfinu znovu vjely ruské tanky. Točil se Jan Palach

Zástupy turistů přihlížely scéně, kdy na most v centru Prahy vjely ruské tanky. Natáčení filmu Jan Palach dospělo k výjevu z 21. srpna 1968, kdy titulní hrdina...  celý článek

Josef Vinklář v televizním snímku Vzpomínka na Hamleta (útržek norský)
TELEVIZIONÁŘ: Jak nevinný vrah Hamletova otce potká zajímavou Brožovou

Takzvaná alternativní historie sice pořád letí, jenže její autoři vesměs omílají politické teze: co by bylo, kdyby Německo vyhrálo válku, kdyby Hitler dnes...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.