V 70. letech si bondovky vypěstovaly ještě další hudební kult. Nabalovaly na sebe hity skládané speciálně pro filmy o agentovi 007. Jeden z nich, Live And Let Die, složil Paul McCartney. Jeho kapela Wings tenkrát prožívala vrchol kariéry.
V 80. letech novovlnná skupina Duran Duran vdechla titulní písni A View To A Kill svůj syntezátorový pop. V další dekádě se otiskli do bondovské muziky například U2, když Bono a The Edge napsali pro Tinu Turnerovou rocksoulový hit Golden Eye.
Bondovské soundtracky mají vždy příchuť dobového stylu a zároveň jsou vybaveny „zpětným zrcátkem“ v podobě tradiční blýskavě swingové melodie. Na novém albu Die Another Day si s ní láskyplně pohrál mág Paul Oakenfold, který Normanovu hudbu prokysličil prvky taneční a elektronické muziky.
Také skladatel David Arnod hladil Bonda dobře po srsti, když dělal muziku k jednotlivým filmovým scénám. Například do instrumentálky Welcome To Cuba zakomponoval prvky latinské muziky a jazzu. Všechny kolegy však překonala Madonna a její dvorní kouzelník Mirwais Ahmadzai, jakkoli se Elton John pohoršoval nad jejich skladbou Die Another Day.
Píseň odtančila snad nejdál od obvyklých bondovských hitů, a proto jí patří medaile Jejího Veličenstva za inovaci. Melodie Die Another Day je rytmickou smyčkou, která rotuje nahrávkou spolu s elektronickými brejky, zatímco ve spodních vrstvách nahrávky jí přihrávají smyčce, zní španělské flamenco, barová hudba nebo taneční trip hop. Jako by se mnohobarevný kus světa vtěsnal do jednoho snímku Die Another Day.
Ve srovnání s Bondem je hudba k filmu Pán prstenů plošší a spoutanější. Na jednu stranu je to přirozené. V kinech běží teprve druhý díl ságy, zatímco pravidla pro bondovskou hudbu se rozvíjela čtyřicet let. A Tolkienova Středozemě si žádá spíše postupy klasické filmové hudby.
Skladatel Howard Shore, londýnští filharmonici i vokální sbory se jich drželi zcela profesionálně. Muzika slouží filmu: je podle potřeby chmurně mrazivá, hymnicky honosná, lyrická. Etnické nástroje, například africká píšťala rhaita, jednotlivá témata střídmě dochucují, aniž by hudbu posunuly do jiných sfér.
Ovšem na rozdíl od Bonda nebo Hvězdných válek Pán prstenů postrádá vlajkový melodický motiv, který by se dal opakovat, rozvíjet a který by žil i mimo ságu. Z předchozího soundtracku (The Fellowship of the Ring) aspoň vyčnívala Enya s nadýchanou písní Council of Elrond, album The Two Towers však nemá ani to. Píseň Breath Of Love je příliš křehká, nenápadná, ale ani táhlý Collum's Song v podání Emiliany Torrini se nevznese nad Dvě věže.
Co se týče hudby, spojenectví agenta 007 a Madonny je silnější než Společenstvo Prstenu a Howard Shore.
 Madonna: Die Another Day. Obal alba. |
