Past na myši je zároveň v Dlouhé první premiérou letošní sezony. Divadlo původně nehodlalo začít oddechovým titulem, ale chystané představení Matěj Poctivý od Ladislava Klímy a Arnošta Dvořáka se nakonec neuskutečnilo - režie a herci nebyli přesvědčeni o kvalitě připravované inscenace. Past na myši je hra veleslavná a diváckým zájmem ověřená: podle Borny je to dokonce ten nejvypráskanější, nejkonvenčnější a nejkomerčnější titul, jaký divadlo mohlo nalézt.
"Past na myši je tak známá, že patří mezi legendární, takřka ošoupané příběhy. V tom jsme také našli inscenační klíč - vidím hru jako pohádku. Co jiného než pohádka vlastně dneska ještě přináší divákům katarzi?" ptá se Borna.
Divadlo v Dlouhé se tak navíc pustí do žánru konverzační hry postavené pouze na slově - takový kus se za celou jeho pětiletou existenci na programu neobjevil. Poetika divadla je totiž výrazně jiná: založená na výtvarných metaforách a muzikálnosti souboru, kde jakoby po vzoru Ypsilonky každý zpívá, a když je třeba, tak i hraje na několik nástrojů. Muzikálně nejvýraznější postavou je herec Jan Vondráček, který rovněž vytváří hudební režie a je také podepsán pod více než padesáti hudebními čísly a zvuky v Pasti na myši. "Doufáme, že si diváci konečně všimnou, že Vondráček umí nejen hrát na několik nástrojů a stepovat, ale že taky umí vytvořit postavu," říká s nadsázkou Borna.
Realistické kostýmy a údajně hyperrealistická scéna by diváky měly přenést do "staré dobré Anglie". Tvůrci však vzkazují: nepůjde o žádnou parodii. "Spíš se dá říct, že jsme hru inscenovali tak tradičně, až je to legrace," naznačuje Borna.
Dalšími tituly v Dlouhé budou Dostojevského Běsi a Harwoodův Garderobiér v režii Martina Huby, který si zároveň zahraje roli Sira.
 Jan Vondráček a Vlastimil Zavřel v Pasti na myši, která má premiéru v pražském Divadle v Dlouhé. |
