Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V divadle zazněly urážky vůči Čecháčkům

  1:00aktualizováno  1:00
V historické budově pražského Národního divadla se v neděli večer poprvé hrála činohra v němčině. A nejen to: z jeviště dokonce zazněly urážky vůči "Čecháčkům". Představení přihlížel rakouský prezident, česky a německy mluvící publikum odměnilo herce dlouhým potleskem.

Tato zdánlivě nemožná událost se stala skutečností při představení vídeňského Burgtheateru, který v rámci Festivalu divadla německého jazyka uvedl hru Dílo od Elfriede Jelinekové.

Jazyk čerstvé nositelky Nobelovy ceny za literaturu však nešetří nejen "Čecháčky" či Ukrajince, ale hlavně celou rakouskou společnost a rovněž autorku samu.

Hra Dílo, kde hlavními motivy jsou jednak nacistická výstavba gigantické vodní elektrárny v Kaprunu, jež se později naopak stala symbolem poválečné obnovy Rakouska, jednak nedávná tragická havárie lanovky tamtéž, je obrovskou plochou textu: má 160 stran. Režisér Nicolas Stemann jej zkrátil o polovinu a zkrotil do dvouhodinové inscenace.

"Dílo je dramatický text, přestože postrádá tradiční formu. Nejsou v něm postavy, vztahy či situace v klasickém slova smyslu či instrukce nabízející vodítka. Jako režisér před ním stojíte s bezradností, ale i s velkou svobodou," řekl Stemann při pondělní diskusi s diváky.

Volnou ruku dala režisérovi sama Jelineková. "Trochu jsem se bál, co na výsledek řekne, zejména proto, že jsme dost nešetrně zacházeli s atributy představujícími její osobu. Ona se však cítila pochopena," tvrdí Stemann.

Jelinekovou v inscenaci zastupuje nejen postava Autorky, ale také paruka se spisovatelčinými charakteristickými copy. Podle Stemanna nelze hru podrobit klasickým výkladům a snažit se porozumět každé větě.

"Jelineková se vzpírá jasným definicím, její jazyk neformuluje jasnou politickou pozici. Pracuje s paradoxy, často si odporuje, na vlastní tvrzení sama nalézá protiargumenty. Chtěli jsme s publikem komunikovat nejen slovy, ale také energií," vysvětluje režisér.

Určitý klíč našel v rytmu a hudebnosti replik. "Přestal jsem se v textu ztrácet, až když jsem ho četl nahlas. Tok hudby mi hru otevřel na jiné úrovni," vysvětlil režisér, proč celé pasáže herci zpívali a na zkouškách dokonce zkoušeli rapovat. Rakouská kritika inscenaci dokonce označila za popkoncert.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Kraus a Chantal Poullain v novém nastudování Šesti tanečních hodin v...
Hrát u Bolka je moje srdeční záležitost, říká Chantal Poullain

Úspěšné nastudování hry Šest tanečních hodin v šesti týdnech se od léta hraje v Divadle Bolka Polívky. Chantal Poullain zde učí už třetí taneční mistr.  celý článek

Záběr ze site-specific představení V kruhu, které Divadlo Continuo uvedlo v...
RECENZE: Na Kratochvíli vypustí kvůli zkáze světa i tamní vodní příkop

Vodním kanálem pomalu plave muž táhnoucí za sebou vor s mrtvým zářícím andělem. Ten má na zádech nápis „Your utopia is my dystopia“. Obraz asi nejvíce vypovídá...  celý článek

Spitfire Company, Fragmenty milostných obrazů
Pohyb ovládne Prahu, potom tanečníci zamíří také do Edinburghu

Nejen Letní Letnou může být v létě živ divák holdující novému cirkusu či modernímu tanci. Za poslední roky se v Praze etablovaly pravidelné akce, které...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.