V divadle umí z trosky vytvořit hrdinu

Na domácích jevištích se těší velkému zájmu současné irské hry. Jsou kruté, a přece má jejich jazyk v sobě křehkou poezii. Pracují s groteskní nadsázkou, a přece se v nich skrývá tíživý smutek. Jejich autoři se pouštějí do závažných témat, a přitom nešetří černým humorem.

Na divadelních scénách ovšem nejde o nic nového: podobná kombinace se dá najít už ve sto let staré hře Hrdina západu, po které nyní sáhlo Divadlo v Dlouhé a jejímž autorem je John Millington Synge.

Zabít rýčem otce není čin, který obvykle budí obdiv. Ovšem v zapadlém koutu Irska, kam umístil Synge svou hru, vyznávají lidé trošku jinou životní filozofii.

Do kostela chodí, ale když drží v noci hlídku u mrtvého, opijí se tak, až pak při pohřbu zvracejí na posvátné půdě hřbitova. A spíš než muže zákona respektují drsné rebely, kteří se zákonu umějí vzepřít.

Takovým je zpočátku i Christy Mahon, chlapík, který se jednoho dne v kraji objeví se svou morbidní historkou. Zpravidla je do této role obsazován někdo z mladých herců, ale režisér Janusz Klimsza ji svěřil Miroslavu Táborskému, a změnil tak obvyklý výklad textu.

Na začátku inscenace by sotva někdo hádal, že ta špinavá a rozklepaná troska, která na útěku dorazila do venkovské krčmy, bude oním "hrdinou".

Jenže Christy přišel v době, kdy zdejší povětří houstlo touhou po někom nebo po něčem mimořádném. A ta touha je tak silná, že se z ušlápnutého starého mládence zrodí nový Christy - suverén opojený vlastní důležitostí, trochu rváč a trochu básník.

A stejně ho vidí i dcera hostinského, jež mu dá bez mrknutí oka přednost před svým nastávajícím, bratrancem Shawnem. Není divu - Margareta, kterou hraje Klára Sedláčková, je temperamentní dívka, jež sní s otevřenýma očima.

A intuice její živočišné smyslnosti ji vede do náručí cizince, jehož kvality umocňuje notná dávka dívčí fantazie. Proti snu, jenž se stane skutečností, nemá Shawn šanci. A to tím spíš, když je v podání Tomáše Turka směšně asexuálním a komisním patronem.

Hrdinsko-komické výstupy se střídají s intrikami, milostnými námluvami, bizarním opileckým blábolením i výbuchy radosti, strachu či smrtelné agrese - ve všech těch postavách a postavičkách, které se v krčmě kolem "hrdiny" hemží, je vášeň i čistota duší, jejichž přírodní instinkty dosud nepřeválcovaly konvence civilizace.

Účinkující suverénně zvládají žánrový slalom mezi rozpustilou divokostí černé komedie a vážností tragédie. A to až do hořkého finále, kdy smích vystřídá těžká kocovina vystřízlivění z onoho věčného snu o hrdinovi, jenž jednou přinese vysvobození ze šedi tuctových životů.