Do 17. ledna ji hostí Galerie výtvarného umění v Chebu a dostala příznačný titul – Vidět knihu. Doplní ji také stejnojmenná publikace Aleny Pomajzlové.
Chebská přehlídka je pojata prostě, přehledně, účelně – v galerijních sálech jsou pravidelně rozeseté desítky knížek, jejichž obálky Čapek vytvořil. A to pro prvotřídní nakladatele své doby, především Otakara Štorcha-Mariena, Františka Borového a Rudolfa Škeříka.
Víc citu než rozumu
Účelně pojatá instalace zvýrazňuje Čapkův přístup ke knize – ten byl totiž přesně opačného znaménka. Autor zapojoval ve své práci jednak kreativní hravost, jednak humornou zkratku.
Jeho obálky jsou nejčastěji provedeny technikou linorytu, libují si v pružných liniích, přírodních nebo figurálních motivech stejně jako v možnostech abecedy – a v barevnosti.
Proti geometricky strohému výrazu, který ve své práci pro knihu prosazovali Karel Teige, Ladislav Sutnar nebo později František Muzika, je přístup Josefa Čapka živější: je v něm víc citu než rozumu, ochoty přehodnocovat jednou dosažené pozice, vyvíjet se. Podobně jako v jeho širokém a výjimečném díle malířském.
HODNOCENÍ MF DNES 90 %
