Hledáte tip na originální řešení interiéru? Třeba jihoameričtí boháči svá sídla zdobí původním koloniálním uměním, které bylo ukradeno z kostelů v Peru, Mexiku či Guatemale. Inspiraci lze nalézt i mnohem blíž, dejme tomu v Nizozemsku. Tamní neotřelé barové pulty vznikaly podle některých informací proměnou odcizených kazatelen z českých kostelů.
Dnes už by však mohl být problém ještě nějakou takovou kazatelnu sehnat. Ne že by to lapkové nezkoušeli - třebaže jsou hodnotné věci uloženy církevních depozitářích, kostely se stále potýkají s vylomenými dveřmi či okny.
Počet krádeží předmětů umělecké a památkové hodnoty stoupl s otevřením hranic po roce 1989. Od roku 1990 byly ukradeny a vyvezeny do zahraničí desítky tisíc starožitností či uměleckých památek hlavně z tuzemských kostelů, kaplí či hřbitovů.
Klidu se nedočkaly ani sakrální sochy. V první vlně, kdy zabezpečení bylo nejslabší, byl i nápor nejsilnější. V roce 1990 a 1991 bylo zaznamenáno ročně na tisíc vloupání do objektů se starožitnými a uměleckými předměty. Dnes je celková škoda odhadována v řádu desítek miliard korun.
I když šlo v mnohých případech o anonymní obrazy světců či náboženských výjevů, dřevěné plastiky andělíčků, sošky, svícny, ale i kartuše nebo zvony, ztráty jsou vyšší než třeba u podvodů s lehkými topnými oleji. Zmizel však třeba celý vzácný barokní oltář za více než sto padesát tisíc korun z kaple v obci Bílkovice na Prostějovsku. A ušetřeny nevítané pozornosti jednotlivých zlodějů i celých gangů nezůstaly ani hrady, zámky, muzea a galerie.
Obrazy v hlavní roli
Za největší krádež v novodobých českých dějinách bývá považováno odcizení čtyř Picassových obrazů ze sbírky Národní galerie v Praze ve Šternberském paláci v roce 1991. Zloději si však tehdy lupu neužili ani dva měsíce. Policisté je záhy dopadli se třemi z obrazů.
Jeden se pachatelům podařilo propašovat do Bavorska, ale díky spolupráci s německou policií se i ten vrátil zpět - spolu s jedním ze zlodějů. Česko-německá policejní kooperace se rozvíjela i v dalších letech.
Skupina zlodějů odnesla v roce 1992 ze zámku v Náměšti nad Oslavou 14 obrazů ze 17. a 18. století v hodnotě přes devět milionů korun. Část z nich byla objevena o čtyři roky později v Německu, navíc s velmi cenným obrazem Lucase Cranacha z roku 1531, který byl ukraden z Obrazárny Pražského hradu už v roce 1990.
Patřil tehdy mezi nejhodnotnější díla expozice a jeho cena byla odhadnuta na 300 tisíc marek (zhruba 5 milionů korun). Cranachův Zamilovaný stařec - někdy také nazývaný Pošetilost stáří - se triumfálně vrátil domů spolu s dalšími dvaadvaceti nalezenými uměleckými předměty v roce 1998.
Jakmile se galerie obrnily proti krádežím lepším zabezpečovacím zařízením, zloději se obrátili jinam. Několikerým nájezdům lupičů neunikl třeba památník Josefa Lady v Hrusicích u Prahy. První vpád do malebné vesnice přišel v roce 1995, kdy zmizelo čtyřiašedesát obrazů v hodnotě tří milionů korun. Necelou padesátku pak policisté objevili v pražských starožitnictvích a vrátili zpět.
Jinou zlodějskou bandu zlákal Ladův kocour Mikeš a další postavičky malířových děl, jejichž cena neustále roste, v roce 2002, kdy se ztratilo osm originálních obrazů za zhruba 2,25 milionu korun. Jak se o rok později podařilo policii vypátrat, Lada a umění vůbec nebylo jediným zájmem zadrženého osmnáctičlenného gangu.
Vykrádali kanceláře, byty i rodinné domy po celé republice a brali všechno, co se podle jejich názoru dalo zpeněžit. Mezi elektronikou, oblečením, cigaretami i zbraněmi objevenými při domovních prohlídkách byla nalezena kromě Ladových obrazů a ilustrací také díla Alfonse Muchy, Václava Špály či Jana Zrzavého. Dobrou zprávou na konec však je, že vlna těch největších krádeží už podle všeho odezněla.
