Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Už zase se stojí fronty na Márqueze

  11:42aktualizováno  11:42
Praha, Bogotá - V Americe Jižní i Severní, ale i ve Španělsku přinášejí teď deníky obsáhlé recenze, celebrity vyslovují názory a komentáře, zákazníci se tlačí u knihkupeckých pultů. Co se to stalo? Vyšel první díl pamětí čtyřiasedmdesátiletého kolumbijského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Gabriela Garcíi Márqueze - muže, kterému se v hispánském světě říká Gabo.

Za první týden se ve španělsky mluvícím světě prodalo více než milion výtisků tohoto bezmála šestisetránkového opusu s titulem Vivir Para Contarla. Což v českém překladu může asi znamenat Žít, aby se dalo vyprávět.

"Život není to, co člověk žije, ale co si pamatuje a jak ty vzpomínky vypráví," začíná ostatně G. G. Márquez své paměti, jejichž oficiálnímu křestu v Bogotě předcházela bdělá policejní pozornost: dvacet exemplářů knihy totiž zmizelo z nákladního vozu ještě před vydáním a okamžitě se začalo prodávat na ulicích kolumbijského města Armenia.

Není to poprvé, co si na Gaba brousili zuby knižní piráti, podobnou zkušenost už udělal s minulou knihou Zpráva o únosu z roku 1996, v níž na základě svědectví rekonstruoval únos deseti lidí drogovým baronem Pablo Escobarem (v češtině ji chystalo a nedochystalo nakladatelství Hynek).

Spisovatelovo jméno je zárukou dobré prodejnosti: jeho nejslavnější dílo Sto roků samoty se od svého vydání v roce 1967 dočkalo překladů do čtyřiatřiceti jazyků a více než třiceti milionů prodaných výtisků. Životopisná knížka Vivir Para Contarla vyšla v Kolumbii před necelým měsícem a dostupná je už také v dalších zemích Latinské Ameriky a ve Španělsku. Do konce roku jí snad budou moci listovat i němečtí a italští čtenáři.

Gabo v prvním díle svého memoárového vyprávění postupuje od svého narození v městečku Aracataca, kde do svých dvanácti let žil u prarodičů, až do roku 1955, kdy vydal první román Spoušť a kdy jako zpravodaj liberálního deníku El Espectator odjel do Evropy. "Je to velké dílo fikce," paradoxně tvrdí o svých pamětech a charakterizuje je jako "román, který jsem vždycky chtěl napsat a který jsem hledal celý svůj život".

Podle deníku The New York Times jde o emocionální a občas hořkosladkou kroniku Gabových mladických let a současně portrét Kolumbie, jakousi pokladnici plnou tajemství. "Inspiraci G. Márqueze, která ukazuje, jak bohatý, pestře zalidněný a imaginativní byl život jednoho z nejdůležitějších zástupců současné literatury," píše list.

Čtenář se v knize dozví leccos o spisovatelově rodině, přátelích, známých a kolezích, z nichž řadu zvláště pro své paměti důkladně vyzpovídal. Vše je podáno v přímém, novinářském stylu, který jen tu a tam zavane magickým realismem - stylem, který definuje většinu spisovatelových děl.

García Márquez platí za jednoho z nejdisciplinovanějších autorů; každé ráno usedá před svůj macintosh a píše. Svou dennodenní řeholi ještě utužil v roce 1999, kdy mu lékaři oznámili, že má rakovinu. V té době se na internetu objevila fáma, že spisovatel zemřel, a současně i báseň, kterou prý napsal na rozloučenou. "Jediná věc, která mi dělá starost, je, že zemřu a lidi mě budou považovat za autora něčeho tak slabomyslného," vyjadřoval se tehdy spisovatel s nadhledem k mystifikační poémě a ve svém domě v Mexico City - mimochodem jednom z mnoha útočišť - se zcela oddal svým dalším úkolům.

"Z obav, že nestihnu dokončit tři díly svých pamětí a dva soubory povídek, jsem omezil, jak nejvíce to šlo, vztahy s mými přáteli, odpojil telefon, odřekl cesty a všechny své současné i budoucí plány. A uzavřel se, abych mohl každý den bez přestávky od osmi ráno do dvou hodin odpoledne psát," řekl spisovatel kolumbijskému deníku El Tiempo.

V současnosti má prý rozpracován druhý díl memoárů, kterým by chtěl svůj život dovést do roku 1982 - to získal Nobelovu cenu za literaturu. Třetí část věnuje osobnostem, které poznal. Mezi ně patří například bývalí prezidenti Bill Clinton, Francois Mitterrand či spisovatelův dlouholetý přítel, kubánský vládce Fidel Castro. Ten ostatně nedávno obdivně pronesl: "V mé příští reinkarnaci bych chtěl být spisovatelem. Takovým, jakým je Gabriel García Márquez."

Gabriel García Márquez.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.