Jan Potměšil a Tomáš Karger ve hře Rozmarné léto (2007)

Jan Potměšil a Tomáš Karger ve hře Rozmarné léto (2007) | foto: Michal Hladík

Uvolněné rozmarné léto Spolku Kašpar

Spolek Kašpar právě uvádí adaptaci Vančurova humoristického románu. S opravdickou hospodou i vodou.

České léto bývá v průměru spíš deštivé než žhavé, ale i přes promoklé boty a zamračenou oblohu vlastně jaksi domácké a milé. Zkrátka rozmarné.

Vančurův "humoristický románek" Rozmarné léto je prověřenou a oblíbenou potravou i pro divadlo - patří k titulům, které v podstatě v jakémkoli provedení zaručují divácký úspěch, protože publikum přijde (podobně třeba jako na Limonádového Joea) již jen proto, aby si ty nejznámější repliky s potěšením přeříkalo v duchu spolu s herci.

Lázně s pivem a utopenci
Není tedy divu, že si pro svou letní produkci Spolek Kašpar vyvolil právě dramatizaci Rozmarného léta. Inscenace v pražském Divadle v Celetné má všechny náležitosti, jaké letní produkci sluší. Je příjemná, uvolněná, avšak nikoli banální a snaží se nabídnout ještě něco navíc. V případě jiných letních podívaných bývá takovou přidanou hodnotou atmosféra otevřeného nebe a scéna v podobě hradního nádvoří.

V Kašparu musí vystačit s běžným prostředím divadla, a tak nezbývá než "čarovat" jinými prostředky, o to však promyšleněji. Scénograf Karel Špindler vybudoval na jevišti skutečné říční lázně - s kabinkami, pruhovanými lehátky, tabulí, na kterou se křídou zaznamenává teplota vody a vzduchu, a především se skutečnou, šplouchající vodou a molem. Vznikla tak dokonalá iluze starosvětské plovárny: po skončení představení si prý dokonce mohou v dekoraci "pohovět" i diváci.

Scénografii ještě doplňuje provaz napjatý nad hlavami diváků pro Arnoštkova artistická čísla a náznak kouzelnické maringotky. Nápad s idylou opravdické plovárny je dotažený do detailů - program inscenace je nalepený na krabicích lázeňských oplatků, přímo v hledišti otevře o přestávce krčma U čtrnácti pomocníků a servírují se párky či utopenci, ve foyeru zase míchají limonádu z domácích sirupů paní Důrové.

Vyvážené výkony
Obsluha hospody, Jakub Špalek a Jitka Nerudová, zároveň nenásilně posunuje děj a může tlumočit Vančurovy odbočky, které by se jinak stěží do textu vpravily. Po přestávce oba znovu "nahodí" inscenaci poměrně zdařilým hospodsko-kabaretním číslem. V hostinci také své sedánky pořádají plovárenský mistr Antonín Důra, kanovník Roch a major Hugo.

Z této trojice je nejméně přesvědčivý Tomáš Karger jako major. Zdá se, že se na úlohu nehodí typově - spíš než jako voják vyhlíží jako poněkud zakřiknutý myslivec. Abbé Františka Kreuzmanna s přesnou směsicí jisté opatrnickosti a záletnosti zároveň je naopak figurou pěkně vyvedenou. Trojici přátel však jednoznačně dominuje Jan Potměšil jako Důra.

Vozík má herec vyzdobený záchrannými kruhy a v námořnickém s bílou čapkou vyhlíží, jako by z oka vypadl nejslavnějším ilustracím Rozmarného léta od Josefa Čapka. Je to Důra (ostatně jako všichni z trojice plovárenských filozofů) mladší, než jak velí zvyk - to však nijak  otměšilovi nebrání předvést trefnou pózu rozšafného myslitele, upadajícího do nostalgické melancholie, jakéhosi zosobnění "starých dobrých časů".

Pokud však kanovník, major a majitel lázní jsou mladší, kouzelník Arnoštek Václava Jakoubka je pak doslova hošík, neduživé mládě, jenž však v sobě ukrývá kus protřelosti. Přesto se zdá, že Kateřina Důrová (pěkně ztvárněná Evou Elsnerovou) je ve vzplanutí ke kejklíři zmámena city spíše mateřskými než milostnými. Přesně pak působí, když Arnoštkovi starostlivě štupuje punčochy a zároveň ji popouzí bohémský zmatek v komediantském voze, jemuž by chtěla vnutit svůj vlastní řád a pořádek.

Kouzelníkovu pomocnici, svůdnou Annu, hraje velmi zdařile Eliška Boušková - exotický vzhled jí dodává na dráždivosti, jakou rozjitřuje fantazie mužských obyvatel Krokových Varů. Snad jen písničky, kterými se charakterizují jednotlivé postavy, jsou slabším místem inscenace, zejména text někdy klopotně zadrhává.

Někteří z interpretů si nejsou jisti ani pěvecky. Bohatě to však vyvažují nejen celkově velmi vyrovnané herecké výkony, ale i další "kejkle": Jakoubek coby iluzionista Arnoštek se naučil obstojně kouzlit a balancovat na laně. Eliška Boušková jako Anna zase předvede "ohňovou show". To vše včetně snového použití loutek činí z Rozmarného léta atraktivní záležitost, která se nevykouří z hlavy s prvním podzimním dnem.

Hodnocení MF DNES: 70%