Mayenburg patří s Markem Ravenhillem či Sarah Kane k vlně coolness, pro niž je typický šokující reflexivní pohled na současný svět. Dnes musí člověk někoho přejet a přizabít, aby se s ním mohl setkat. Z této sarkastické repliky pramení příběh pěti lidí, kteří se dnes večer potkají na scéně ústeckého Činoherníha studia. Diváci nahlédnou do života těhotné Frideriky, která v prázdné existenci mezi odpadky vyhrožuje sebevraždou příteli Petrikovi, blonďaté naoko soucitné Betsi, která se stará o Ringa, a důchodce Multschera, jenž posledně jmenovanému při nehodě přerazil páteř a upoutal ho na vozík.
|
MARIUS VON MAYENBURG |
| Německý dramatik patří ke generaci třicátníků, jejichž hry v poslední době ovládly světová jeviště. Patří ke skupině autorů, pro niž se vžil název coolness. Společným jmenovatelem jejich tvorby je vyhraněný pohled na současný svět, často až šokující reflexe jeho vykloubenosti. Tento trend vznikl v Anglii, kde se do něj zahrnují třeba Mark Ravenhill, Sarah Kane či Patrik Marber. Rychle získal odezvu i ve světě a velmi silně zasáhl zejména Německo, kde je Marius von Mayenburg jeho hlavním představitelem. Vdechl mu ale specificky svůj rozměr. Je pro něj typická fragmentální stavba textu a jazyk, který se označuje jako průzračný. Své postavy Mayenburg popisuje, analyzuje a jeho vztah k nim je čistě objektivní. "Jakmile se figury začnou vysvětlovat a nabízet řešení, začne divák přemýšlet o něčem jiném, než co vidí. Každé řešení je cesta ze hry ven," tvrdí. Odtud také pramení jeho neúprosná konkrétnost a přesnost, s níž domýšlí nejen pointy situací, ale i konce svých figur. Mayenburg se narodil v roce 1972 v Mnichově v lékařské rodině. Po maturitě studoval staroněmeckou literaturu na tamní univerzitě a od roku 1992 žije v Berlíně. Tady se setkal s divadlem Baracke, kde v roce 1995 uvedl svou prvotinu Haarmann, klinickou studii masového vraha z počátku století. O rok později napsal dvě další hry (Hrdinové nože a Slečna Danzerová) a za další rok berlínský Prátr uvedl jeho Soumrak monster. Zatím nejslavnější Mayenburgova hra Tvář v ohni, premiérovaná před třemi lety, získala Kleistovu cenu na podporu mladých dramatiků a stala se v několika zemích nejhranější německou inscenací. V květnu roku 1999 pak měla premiéru zatím poslední jeho hra Paraziti, jejíž ústecké uvedení je zároveň prvním uvedením tohoto autora v České republice. |
|
Pramen: Činoherní studio v Ústí nad Labem |
Na jevišti se rozehraje česká premiéra nejnovější páté hry devětadvacetiletého německého dramatika Mariuse von Mayenburga, který patří s Markem Ravenhillem či Sarah Kane k vlně coolness, pro niž je typický šokující reflexivní pohled na současný svět. Pod názvem Paraziti inscenaci nastudoval režisér Jiří Pokorný.
"Použili jsme překlad Josefa Balvína, renomovaného a tradičního překladatele německých her. Je specialistou na tamní divadlo a umí do své práce vnést zvláštní interpretační vklad. Parazity pro nás dělal na zakázku a ačkoli to zvládl během vánočních svátků, byli jsme z jeho práce nadšeni a prováděli jsme jen minimum dodatečných úprav," líčí dramaturgyně činohry Lenka Havlíková a režisér Jiří Pokorný.
Příběh se odvíjí na scéně, kterou její autor Jan Štěpánek rozdělil do dvou částí. Každá z nich představuje životní prostor jedné ze zmíněných dvojic. Po zběžném seznámení s jejich současnou životní situací Friderika od Petrika uteče, vyčerpanou a toužící po smrti ji najdou na dálnici a z nemocnice si ji vezme do opatrování její sestra Betsi. To se však nelíbí Ringovi, který začne Betsi vytýkat porušení slibu, že mezi ně nikdy nic nevstoupí. Běh událostí nakonec znovu závažným způsobem ovlivní i pan Multscher.
Vše je přitom v souladu s hektickou a rozháranou současností prošpikováno mnoha krutými sarkasmy, nad kterými v hledišti sice zazní smích, ale nezřídka přiškrcený a nejistý, podobně jako po dialogu předcházejícím Frideričině útěku: 'Já se zabiju, uklidím se ti z cesty.' 'Ukliď radši ty odpadky.' 'Vyskočím z okna.' 'Vem cestou dolů ty odpadky.'
Děj je sestavený z rychlé klipovité sekvence minipříběhů, formy, která je pro Mayenburga typická. Filmu znalí diváci si při sledování mohou vybavit povídkově stavěné snímky Trainspotting či Acid House.
"Srovnávání s tím je ovšem velice složité, stejně jako sochař nechce být porovnáván s malířem, ačkoli ostatní mohou jejich výtvarné disciplíny mít za podobné. Znám i další hry, které byly napsány souběžně s kultovními filmy jako Pulp Fiction, ale ti lidé o sobě navzájem nevěděli. Důležitější je otázka, proč je to zrovna takhle. Naše doba totiž musí rezignovat na osvědčené vypravěčské metody, musí být víc sledovatelná přes obraz, okamžik musí být převyprávěný obrazem. Proto jsou Paraziti mimořádné dílo, je v nich propracován každý detail a Mayenburg umí vyprávět filmovým způsobem," říká Pokorný. "Co se přitom týče inspirativních zdrojů, tak je evidentní, že autor je dobře ob eznámen s Caryll Churchillovou, miluje třeba i Becketta, a všechno tohle v sobě schraňuje, nechává to v sobě žít a doutnat, a používá z toho později ingredience tam, kde to uzná za vhodné."
Německý dramatik navázal Parazity na své čtyři předchozí hry a znovu ukazuje divákům drsnou tvář rodinného života, tu, ze které vychází převážně destruktivní energie. Vybral si pro svůj příběh pět lidských typů, které se vymykají obecně přijímanému normálu. Každý z nich je nějak poznamenaný a Marius von Mayenburg je postavil do středu mimořádných okolností. Na rozdíl od předchozích zahraničních inscenací však ústecká činohra nenechala tu svou vyústit v tragédii.
"Konec je sice trochu upravený, ale nijak jsem to neřešil. Je to stejné jako při poslechu symfonie - něčím skončí, ale v závěru ať je třeba plyšový slon, důležitá je práce před tím," dodal Pokorný, který s Lenkou Havlíkovou připravuje další Mayenburgovu hru - v dohledné době uvede jeho předchozí text Tvář v ohni brněnské HaDivadlo.
Česká premiéra hry Paraziti začíná v Činoherním studiu dnes v devatenáct hodin. V rolích Betsi, Frideriky, Ringa, Petrika a pana Multschera diváci uvidí Lucii Roznětínskou, Jitku Andělovou, Tomáše Krejčíře, Romana Zacha a Matúše Bukovčana.
 Ze hry Paraziti v ústeckém Činoherním studiu. |
 Ze hry Paraziti v ústeckém Činoherním studiu. |
 Ze hry Paraziti v ústeckém Činoherním studiu. |
 Ze hry Paraziti v ústeckém Činoherním studiu. |
