Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Úspěšnou Lišku Bystroušku střídá Divá Bára

  1:00aktualizováno  1:00
Týden po derniéře úspěšné Lišky Bystroušky uvádí Slovácké divadlo v Uherském Hradišti další českou klasiku - Divou Báru.

Slovácké divadlo - z inscenace Divá Bára | foto: Jan karásekMF DNES

Divou Bárou, zahrnující tři povídky Boženy Němcové, se na tuto scénu počtvrté vrací režisér Jan Antonín Pitínský. Předchozí Pitínského opusy - Gazdina roba, Bratři Karamazovi a Liška Bystrouška - měly ještě další rámec.

Gazdinu robu doprovázel hip hop, pro Karamazovy se Pitínský inspiroval poznámkami z nerealizovaného filmu Sergeje Ejzenštejna, v čistě činoherní Lišce Bystroušce použil prvky japonského divadla kabuki.

Rovněž Divou Báru, s podtitulem Viktorko! Karlo!! Báro!!! obalil Pitínský ještě další vrstvou, tentokrát principem divadla na divadle. Celá inscenace je totiž zároveň fiktivní generální zkouškou amatérského divadelního souboru z Valašského Meziříčí. Generálku bedlivě sledují dva cenzoři: je advent roku 1940, a tak provozování české národní klasiky, zejména z pera tak „protiněmecké autorky“, podléhá zvýšené pozornosti protektorátní moci.

Inspirace bratry Radokovými
Zastřešující plášť pro tři různé povídky byl podle režiséra nutností. „Bylo paradoxně potřeba stmelit ten žánrový rozsah, vždyť je zde balada - Viktorka, tragikomedie - Karla a drama Divá Bára,“ říká J. A. Pitínský.

Ochotnický soubor, který na scéně předvedou herci profesionálního ansámblu Slováckého divadla, skutečně v době okupace existoval. Motivy ze tří povídek tak navíc náhle mohou dostávat nečekaná spojení či nabývat znepokojivých obrysů či mnohdy děsivých přesahů.

Přesto byl prý původní Pitínského záměr jiný: povídky Němcové chtěl propojit s konkrétním příběhem děvčátka, kterému rodiče chtěli dát jméno Půlnoční bouře, nakonec se však museli smířit s civilnější Eliškou Gaiou.

Nakonec Pitínskému vytanuly na mysli dvě věci: zmínka o ochotnické epizodě režiséra Alfréda Radoka ve Valašském Meziříčí, jak ji ve své radokovské monografii popsal teatrolog Zdeněk Hedbávný, a takřka neznámá knížka Radokova bratra Emila Když vítr teče trávou z roku 1933. Oba bratři totiž ve Valašském Meziříčí za okupace několik měsíců pobývali a společně s místními studenty založili soubor Mladá scéna.

Ostatní je však již fikcí či jen volnou inspirací, rozhodně nikoli rekonstrukcí. Boženu Němcovou například skutečná Mladá scéna nikdy neuvedla, spolek se však chystal na jiné „národní“ spisovatele, Karla Havlíčka Borovského a Karla Jaromíra Erbena.

Němcová těžká, nelítostná, bojovná
Některé osudy jednotlivých aktérů Mladé scény se přesto do tématu promítnou. „Například Jaroše Podzemního a Antonína Libigera, kteří skončili v koncentračních táborech, či Karla Kata, což byl pseudonym Alfréda Radoka, nebo Jaroslavy Hýžové, křehké malířky valašské, k níž měl Emil Radok tak něžný vztah,“ vypočítává Pitínský.

Podle něj existuje ještě jeden důvod, proč do inscenace zapojil právě divadelníky z Valašského Meziříčí: „Uvidět, že příběhy Němcové jsou těžké, nelítostné a bojovné.“ Lákavé bylo rovněž pohrát si s představou, jak by mohla vypadat inscenace Alfréda Radoka, kdyby byl z Valašského Meziříčí neodešel do Prahy k E. F. Burianovi. Divadlo má však v plánu zapátrat i po dalších členech Mladé scény, z jejichž životních příběhů zná jen útržky, oslovit je a pozvat na představení.

Proč však Jan Antonín Pitínský z díla Němcové zvolil miniatury? Inscenaci Babičky totiž připravuje na konec roku pro Národní divadlo v Praze. Ovšem i Němcové povídky jsou dráždivé, v neposlední řadě si Pitínský potrpí na ženské hrdinky. „Povídky jsou vzrušující, ač romantizovaně idylické. Prostředí dramatizační však vylovuje z nich neznámé síly, neznámé dosud zurčení,“ říká Pitínský.

Autorkou dramatizace Písně o Viktorce je Eva Tálská, Karlu a Divou Báru pro jeviště upravil Matěj T. Růžička. Báru a Viktorku si zahraje Pitínského „Bystrouška“ Jitka Josková, Karlu Karel Hejcman. V inscenaci zazní živá hudba, kterou napsal Petr Hromádka, a herci vedle rolí museli zvládnout i množství not: v celé inscenaci na ně čeká na třicet skladeb.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z příprav představení „Hit. Tell the Difference“, které Cirk La Putyka...
Tell the Difference. La Putyka veze akrobaty přímo ze rwandské pláže

Letní Letná začíná už ve čtvrtek. Jedním z prvních představení letošního ročníku pražského festivalu nového cirkusu bude premiéra novinky z dílny Cirku La...  celý článek

Martin Kraus a Chantal Poullain v novém nastudování Šesti tanečních hodin v...
Hrát u Bolka je moje srdeční záležitost, říká Chantal Poullain

Úspěšné nastudování hry Šest tanečních hodin v šesti týdnech se od léta hraje v Divadle Bolka Polívky. Chantal Poullain zde učí už třetí taneční mistr.  celý článek

Z nastudování Hamleta pro Letní shakespearovské slavnosti
RECENZE: Pod lampami šílící letní Hamlet má mobil i Oidipův komplex

Letní shakespearovské slavnosti letos jako svůj hlavní titul představily Hamleta v nastudování souboru převážně spojeného s Dejvickým divadlem. V hlavní roli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.