Úspěch Kabátu - hlas lidu, hlas boží!

Zjev, vystupování a mluva skupiny Kabát vyvolává rozpaky. Texty starších písní připomínají pornofilm. Na turné vyprodávají stadiony. A letos byli senzací při vyhlašování hudebních cen. Odnesli si Anděla jako kapela roku a za album roku. "Nesmíte nad tím moc přemejšlet," vzkázal z pódia zpěvák kapely Josef Vojtek.
Jak je možné, že se několik "mániček" z Teplic vyšvihlo k nejvyšším metám české populární hudby? To je otázka, kterou si asi položí každý, kdo se zamyslí nad úspěchem skupiny Kabát.

Sex a alkohol z jejich hudby přímo odkapává. Je snad tohle cesta k masové popularitě? Nebo je to jejich lidovost?

Tak jako tak, po letošních Andělech se s Kabáty už musí počítat. Dostalo se jim ocenění od hudebních akademiků. A to je skoro jako by jejich hudba dostala oficiální razítko: Konečně schváleno.

Kdo dřív věděl něco o Kabátech? A přece! I ti, které tahle muzika vůbec neláká, se s tím jménem setkali a možná si tu příhodu vybaví. V televizi to viděl celý národ.

Květen 1996, Vídeň. Hokejisté se právě stali mistry světa. V jejich kabině, ve které stříkalo šampaňské, duněla muzika skupiny Kabát. Hráči si ji už předtím oblíbili a často pouštěli. Když získali zlatou medaili a rozjaření čekali na gratulanty, objevil se tam také tehdejší premiér Václav Klaus.

A v tu chvíli spustili hráči chorál Kabátů "Vašku, ty jsi kasa chlap. Vašku, ty jsi tu náš generál, my jsme tady zbytečný." Pýřící se Václav Klaus zřejmě vůbec netušil, že jde o text Kabátů a že jejich Vašek z písničky možná byl původně ten druhý. Ten, co tehdy seděl na Pražském hradě jako prezident. A možná, že to neví dodnes.

Vulgární texty šokovaly

Začínali jako spousta jiných. Kluci s dlouhými vlasy, znechucení ranním vstáváním do práce a životem dělníka. Měli rádi fotbal, tvrdou hudbu a hospody. To byla ta líheň budoucích hvězd.
V roce 1983 vznikají v Teplicích zatím dvoučlenní Kabáti.

Otci zakladateli byli baskytarista Milan Špalek a kytarista Tomáš Krulich. Později se přidávají bubeník Radek "Hurvajs" Hurčík a zpěvák Josef Vojtek. V roce 1990 sestavu doplňuje kytarista Ota Váňa. Od té doby jsou Kabáti nerozluční. A stoupají výš a výš.

Začínali po hospodách, sokolovnách a vesnických zábavách. V osmdesátých letech se svou vizáží a repertoárem ani nemohli pomýšlet na něco lepšího.

Zlom přišel až po roce 1989 s prvním albem Má jí motorovou. Obal hezky ladil z obsahem: kapela stojí mezi prasaty. A z desky se line: "Má jí motorovou, celej svět se točí kolem ní, má jí motorovou, vona je tak hrozně perverzní..."

Tím si Kabát otevřel cestu k širšímu publiku a nadlouho si ji zavřel k hudební kritice.
"Tehdy kdosi vyslovil názor, že Kabáti jsou vulgární hospodská kapela a od té doby se jimi hudební novináři přestali zabývat. V médiích měli konec," vzpomíná hudební publicista Petr Korál.

"Já nejsem příliš útlocitný, ale chápu, že někomu to mohlo připadat už za hranicí. Ale myslím, že i Kabát po prvních dvou deskách přišel na to, že je to opravdu příliš a začal se od vulgarit odklánět."

Jeho slova potvrzuje i muzikant Ondřej Hejma: "Dlouhé roky byli opravdu v jakési intelektuální klatbě médií. Byli zaškatulkovaní jako úspěšná buranská kapela."

Ústup od vulgarit přiznávají i členové kapely. "Sprostým slovům se vyhýbáme už od třiadevadesátého," tvrdí kytarista Tomáš Krulich.

"Na první desce jsme nešetřili nikoho, ale to jsme byli ještě kluci z práce - ráno vstávat, makat, prostě naštvaný, a tak jsme to tam takhle plácli. Ale teď už přece sprostý texty nemáme."

Média skutečně Kabáty přehlížela. Těm to ale zřejmě příliš nevadilo. Prostě hráli, hráli a... vyhrávali.

Publika bylo stále víc. Když ještě před prvním albem vystupovali na pražské Barče jako předkapela Autogenu, stálo před nimi sto dvacet lidí. Za půl roku, když se vrátili jako hlavní kapela, už měli dva tisíce diváků.

Kapela vytrvale zásobovala fanoušky dalšími alby a neustále tak rozšiřovala jejich řady. Už nebyli doménou vesnických zábav, přestaly jim stačit klubové scény. Začali naplňovat haly okresních měst.

Výsledek? V roce 1999 dvacet tisíc prodaných vstupenek, v roce 2001 už třicet tisíc a loni dokonce rekordních sto deset tisíc diváků na jednom turné.

Předloni procestoval Kabát republiku s ohromující kruhovou arénou, loni ji vyměnil za obří pódium s pohyblivými stěnami. Letošní scéna, to bude hlubinný důl se šestnáctimetrovými těžními věžemi, velkoplošnými obrazovkami a pyrotechnickými efekty. Čtyřicet tun materiálu převáží osm kamionů.

Fanoušci si však vychutnávají nejen velkorysou scénu, ale především atmosféru koncertů. To je naprostá smršť.

Energie a zběsilé tempo se vždy drží poctivě až do konce. I tohle byl důvod, proč byly kdysi koncerty kratší, než je zvykem. Muzikanti brali ohled na diváky, kteří - našlapaní v malých halách - by delší než devadesátiminutové kabátové peklo jen těžko vydrželi.

Teď už kapela fanoušky nešetří. Vystupování na stadionech dodalo představením prostor a rozlet.

Koncert Kabátu, shodují se účastníci, bývá vždy mimořádná show nabitá elánem. Diváky pomáhá "nakopnout" i neúnavný Pepa Vojtek, zpěvák, ale také fotbalista s dobrou kondicí. Nejenže dokáže zpívat, ale po celou dobu koncertu pobíhá z rohu do rohu. Proslovy se nevedou, hlavní je vždy muzika a Kabát!

Nesmíte nad tím moc přemejšlet!

Nejen obrovský zájem o koncerty, ale i prodej hudebních alb svědčí o vzrůstající popularitě Kabátu. Dosud prodali třičtvrtě milionu kusů svých alb.

"Vždycky se prodávali dobře," tvrdí Ondřej Hejma, podle něhož je Kabát absolutní špičkou českého bigbítu. "Padesát tisíc kusů byl skoro standard, a přitom je to u nás na platinovou desku. Spojují kvalitu a úspěšnost. Hudba je výborná a texty dokonce nadprůměrné."

Přesně tak: chytře napsané texty v kombinaci s chytlavými melodiemi. Dříve ale taková slova moc nezaznívala. Obrat nastal až v posledních letech. Zlomovým se stal především loňský úspěch v anketě Český slavík. Tehdy si diváci skupinou roku, k překvapení kritiků, zvolili právě Kabát.

Přesto letošní úspěch Kabátu při Andělech překvapil. Akademiky, kteří rozhodovali o vítězích, totiž z velké části tvoří právě zástupci médií. "Asi rozhodlo, že vyprodávají haly, stadiony a lidi je milují. To už se nedalo ignorovat," říká Ondřej Hejma.

Svou bitvu Kabáti možná vyhráli na všech frontách: u posluchačů i kritiky. Je to paradox, protože dlouhé vlasy, džínové bundy, kovbojské vzezření a drsný styl se už nenosí.
A co na to Kabát? Slovy Josefa Vojtka: "Nesmíte nad tím moc přemejšlet."

Náš úspěch? Hlas lidu, hlas boží!

Nejlépe přístup kapely k nedávným oceněním ilustruje jejich debata při dotazu na Anděly. U stolu se začali všichni najednou dohadovat, co to vlastně dostali a od koho to bylo. Zasáhnout a vysvětlit udílení cen Akademie populární hudby musel až manažer.

* Jak si vysvětlujete úspěch při Andělech?
Vojtek: I kdyby akademici nechtěli, síla davu je přinutila. Jak je to? Hlas lidu, hlas boží!

* Vy jste si tam dali duet s Jarkem Nohavicou. Mezi vámi je propastný rozdíl, takže to překvapilo. Co říkal na vaše hraní?
Vojtek: Mě se Jarkova hudba líbí a mám ho rád. Kdyby to byl nějaký idiot, tak do toho nepůjdeme. A on taky neměl problém. Byl trošku nervózní, protože měl zpívat úplně jiný žánr, ale já kdybych měl zpívat operu, tak se z toho taky asi poseru. A ještě se to rýmuje.
Hurčík: I všichni okolo. (kapela propuká v hurónský smích)

* Kritici tvrdí, že váš ústupek komerci je v tom, že už nejste tolik sprostí? Souhlasíte?
Vojtek: Ty texty jsou taky pravdivý, a to hodně lidí štve. Když pak slyší, co by třeba slyšet nechtěli, tak radši tvrdí, že je to sprostý.

* A co takovým říkáte?
Krulich: No já bych je chtěl vidět doma, když to na ně přijde. Jak to na ně přichází slušně, když teda na nás neslušně. (smích)

* Donutil by vás někdy někdo k nějakým ústupkům kvůli byznysu? Ostříhat, oholit?
Hurčík: Žádný ústupky neexistujou. Každý si dělá, co chce. Oťas si oholil hlavu. Já budu chtít bejt krásnej a nikdo nám v tom nezabrání.
Váňa: My jsme se nikdy na deskách třeba nezabývali tím, co zrovna letí. Vždycky jsme dělali, co nás baví. Proto jsme ani nikdy neřešili naše úlety, co se na desky dostaly. Když se písnička líbila všem, nikdy jsme to neřešili. Šla tam.

* To vás vydavatelé k ničemu netlačí? Ke změně image?
Vojtek: Nenutí a neuspěli by, proto nás nenutí. Už to je ošetřený i ve smlouvách. Člověk už není tak hloupej jako na začátku. Když do toho bude mluvit někdo cizí, tak tě taky třeba navlíkne do oranžových kalhot. (smích)

* Stejně by mě zajímalo, jestli se vám časem nestane to, co mnoha světovým rebelům. Neskončíte nakonec stejně u racionální stravy, abstinence a zdravého životního stylu?
Hurčík: Leda příkazem od doktorů, od manažera to nebude.
Ota: Když se Hurvajse ptají na problémy s alkoholem, vždycky tvrdí, že je má bez něj. (smích)

* Jak to, že jste vydrželi přes deset let spolu? To si tak dobře rozumíte?
Hurčík: Protože nemáme šéfa a máme anarchii. Mezi námi nikdo nikomu nevelí. Asi proto to funguje.

* Nezměnily vás nějak peníze, úspěch?
Hurvajs: Ne, on je ten úspěch spíš přes ty ceny než přes peníze. (Nebuď skromnej, vole, zazní od kolegů.)
Petr Volek - Punkie, manažer kapely: Tohle musím říct za ně - kupodivu se s nimi nic špatného nestalo. Fakt ne, skoro se nezměnili.

* Kam dál míříte? Myslíte, že byste dokázali uspět i v zahraničí? Vaše hudba hodně stojí na textech, tak by to možná nešlo...
Vojtek: Když to člověk zkouší bez anglického textu v zahraničí, tak se prodává jen muzikou. Ale fungovat to může. Třeba Ramstein. Prorazili s němčinou do celého světa. To už ale asi záleží na síle a distribuci firmy, vydavatele. Já sám jsem si německou kapelu tady kousek od Drážďan, co navíc zpívá v němčině, kupoval až v Chicagu. Kdyby se Kabát dostal v Londýně někam mezi bigbít, tak věřím, že si to někdo taky koupí.
Krulich: To vážně nezáleží na nás. Nás si musí vyhlédnout někdo, kdo se točí v evropských měřítcích. A jestli se pak máme dostat třeba na MTV, tak se bránit nebudeme. Zatím se nikdo nenašel, tak hrajeme u nás a na Slovensku a tam nám rozumí.

* Nebojíte se, že jednou bude i Kabát mrtvý?
Krulich: My se nebojíme, my s tím počítáme každou šňůru.
Vojtek: A to je dobře, člověk by neměl mít ten rypák pořád nahoru, ale občas se dívat i dolů, odkud vylezl. Třeba tam taky jednou padne. A dokud budeme tahle parta, tak budeme hrát.
Váňa: Mně se líbí od Jarka Nohavici písnička Až to se mnou sekne, to bude pěkné... Ale neví kdy - až někdy. Tak je to i s námi.

Skupina Kabát a písničkář Jaromír Nohavica zazpívají kabátovskou Pohodu na slavnostním večeru při vyhlašování Andělů.

KABÁT NA STADIONY. Turné po deseti českých stadionech, které začne 12. května v Brně a skončí 13. června v Havlíčkově Brodě, oznámila kapela Kabát.

KABÁT NA STADIONY. Teplická rocková skupina Kabát obdržela čtyřnásobnou platinovou desku za prodej 80.000 kusů svého loňského alba Dole v dole. Stejný název ponese také její letošní turné. (8.3.2004)

Slavnostní udílení cen Akademie populární hudby Anděl 2003 v pražském Kongresovém centru. (20. března 2004)

Slavnostní udílení cen Akademie populární hudby Anděl 2003 v pražském Kongresovém centru. (20. března 2004)

Slavnostní udílení cen Akademie populární hudby Anděl 2003 v pražském Kongresovém centru. (20. března 2004)

Slavnostní udílení cen Akademie populární hudby Anděl 2003 v pražském Kongresovém centru. (20. března 2004)

J. Nohavica & Kabát - slavnostní udílení cen Akademie populární hudby Anděl 2003 v pražském Kongresovém centru. (20. března 2004)

J. Nohavica & Kabát - slavnostní udílení cen Akademie populární hudby Anděl 2003 v pražském Kongresovém centru. (20. března 2004)

J. Nohavica & Kabát - slavnostní udílení cen Akademie populární hudby Anděl 2003 v pražském Kongresovém centru. (20. března 2004)

Kabát - slavnostní udílení cen Akademie populární hudby Anděl 2003 v pražském Kongresovém centru. (20. března 2004)