Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejlepší padělatelé jsou z umělců, kteří se mstí světu za ohrnování nosu

  17:55aktualizováno  17:55
Přinesl vám Ježíšek umělecké dílo? Historickou knihu? Nebo třeba hodně staré archivní víno? A jste si jisti, že jsou pravé? Do světa podvodů s těmito komoditami, zejména s výtvarnými díly, uvádí čtenáře kniha Umění falzifikace od amerického specialisty v oboru Noaha Charneyho.

Vlevo: Vincent van Gogh - Autoportrét (1889), vpravo Anonym: Portrét Vincenta van Gogha (1925-1928); obě díla jsou v National Gallery, Washington, D. C. | foto: repro Kniha Zlín

Umění falzifikace

Už sám název knihy a titulní stránka, pojatá ve stylu dvouhlavých hracích karet, nadhazují jedno z témat, která se publikací linou od začátku do konce. Lze jej totiž vnímat jako Umění falzifikace i Falzifikace umění. Autor přiznává, že činnost podvodníků, kteří z různých důvodů napodobují autorské rukopisy slavných malířů, je vlastně také velké umění svého druhu.

Charney vysvětluje, že snaha „snadno zbohatnout“ (ona snadnost je samozřejmě přímo úměrná řemeslnému talentu falzifikátorů) bývá často až druhotným motivem. Jako hlavní důvod zmiňuje „chuť otestovat si vlastní schopnosti a sílu talentu, pomstít se uměleckému establishmentu, který nad ním ohrnuje nos, ale také snahu dosáhnout slávy a uznání“.

Mezi těmi, jejichž příběhy autor vypráví, je řada skutečných padělatelských hvězd, mistrů svého řemesla. Tak dovedných, že se na ně snad ani sběratel, jenž se nechal nachytat, nemůže hněvat. A některé příběhy doslova fascinují.

Amedeo Modigliani: Portrét Jeanne Hébuternové (Modré oči), 1917
Elmyr de Hory: Portrét ženy ve stylu Amedea Modiglianiho, kol. roku 1975

Modigliani versus Elmyr de Hory Vlevo je portrét Jeanne Hébuternové, zvaný Modré oči, který namaloval slavný Ital. Vpravo Portrét ženy, který v Modiglianiho stylu namaloval jeden z nejslavnějších padělatelů.

Například ten o Elmyru de Horym, specialistovi na nápodobu Matisse, Picassa a Modiglianiho. Sám zdůrazňoval, že nikdy nepadělal jejich signatury na obrazech a netvrdil, že jsou autentické.

I přesto, že jej prodejci jeho falz celý život brali na hůl, velmi zbohatl a ve vězení pobyl pouhé dva měsíce, a to ještě „jen“ za homosexualitu a zločinné spolčování, nikoli za umělecké podvody. O jeho životě nakonec natočil dokument oscarový Orson Welles.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.