Komedie i horor
Představuje doktorku Kalendovou, právničku v důchodu, která coby "soukromé očko" zachraňuje svého vnuka před vyhazovem od policie. A protože hraje ochotnické divadlo, nečiní jí potíže proniknout do různých prostředí, kde pátrá po pachatelích vražd, v přirozeném převleku.
Zatím jich herečka vystřídala pět, další dvě epizody bude točit na jaře. "Těším se, sešla se tu skvělá parta. Jdu do práce s radostí, ne jako na robotu," říká Bohdalová – a štáb prozrazuje, že si herečka často přivstala a napekla pro všechny buchty nebo koláče.
Z natáčení série Ach, ty vraždy
Zelenka se snaží o žánrovou pestrost dílů, od kriminální komedie přes psychologickou detektivku či situační veselohru o zločinu až po hororový nádech. Jen do kostýmů Bohdalové nemluví: "To je její doména." Herečka chválí kostymérku i maskérku: "Znají míru, vědí, kdy mi to má slušet a kdy ne."
"Uklízečku nemusím hrát"
Úbor bezdomovkyně v prvním dílu Zabijáci doktorky Kalendové, kde má zapadnout mezi spodinu, se jí nosil nejpohodlněji, ráda se prý nechává, jak říká, "zmrcasatit" – včetně brýlí či falešného chrupu.
V druhé epizodě Hřích profesora Sodomky, kde vyšetřuje smrt studenta coby profesorka na záskok, už musela vypadat úhledněji. Zato ve třetí části Tajná mise docentky Rybkové, kde se vraždí v sanatoriu pro marně hubnoucí otylky a kam původně její hrdinka jela jen "omrknout" vnukovu dívku, si pochvalovala mohutné vycpávky: "Když z vás před kamerou udělají tlouštíka, nemusíte alespoň myslet na to, že máte zatahovat břicho."
Ve čtvrtém případu Smrt lobbisty Mansdorfa, který se s nadsázkou odehrává v politickém zákulisí a v němž se podezřelým stává sám hrdinčin vnuk, si Bohdalová vychutnala proměnu v uklízečku. "Lidová postava je mi blízká, vlastně nemusím hrát," směje se.
Nakonec v pátém dílu Vražda poštovní doručovatelky, kde jde doktorce Kalendové o život a vnuk pro změnu musí zachraňovat babičku, vyzkoušela uniformu pošťaček. "Zrovna slušivá není, a hlavně ty těžké brašny jim nezávidím," vzpomíná Bohdalová.
Dvojče a koně
Kromě bláznivých detektivních převleků má však její hrdinka i "civilní" tvář; podle herečky je to prostě babička jako každá jiná, ochotná z lásky k vnoučatům jakékoli oběti. "Ale zároveň má úroveň, jazyk a chování bývalé advokátky," upozorňuje Bohdalová, že si musí hlídat každý odstín své role.
Už v ní zažila brlohy bezdomovců, noblesní vilu, výlet do Německa či pohřbívání zaživa. Zatím netuší, co všechno ji potká příště, nové dva příběhy Zelenka právě píše a tváří se tajemně.
Nicméně se zdá, že tentokrát ještě nedojde na hereččin sen – zahrát si duševně zdravého člověka zavřeného v blázinci. Ani za muže se zřejmě nepřevlékne, což se jí povedlo zatím jen jednou v kariéře, zamlada na jevišti. Nicméně rýsuje se dvojrole – paní Kalendová má totiž sestru. A jarní natáčení se má odehrávat i mezi koňmi na ranči.
